VTÍPKY - ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY

. () ID

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 1.1.1970

Naposledy: 1.1.1970 1:00

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ

VŠECHNY FOTOGRAFIE
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY

# # > Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé
# # nevyzuté
# # > návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez
# # > milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje.
# # >
# # > Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi
# # > manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni
# # > zastaví jeho
# #
# # > šéf.
# # > ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v
# # > pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a
# # > neodpustí žádnou
# #
# # > chybu.
# # > A taky jsem se chtěla vytáhnout...
# # >
# # > Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela
# # > voda
# #
# # > na
# # > domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před
# # obědem
# # > dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci.
# # Ovšem
# # > jen
# # > do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým
# # > vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů.
# # >
# # > Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v
# # > tom
# # se
# # > ozval
# # > u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že
# # > je
# # to
# # > manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty
# # > dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu
# # > hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve
# # > dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá
# # > paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat
# # na
# # > vašeho pana manžela."
# # >
# # > Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá
# # > jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi
# # > nakrmit
# # dítka,
# # > než
# # > zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten
# # > se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
# # >
# # > Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně
# # > vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo
# # > divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první
# # > chvíli vůbec nic závadného
# # na
# # > jeho
# # > porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení
# # > naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se
# # > jenom na to stát
# #
# # > a tupě
# # > zírat na stůl před šéfa.
# # >
# # > Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou,
# # > na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i
# # > maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých
# # > stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl
# # > v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak
# # > rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych
# # > vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou
# # > lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval.
# # >
# # > Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já
# # > mu
# #
# # > to
# # > vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou
# # > v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla
# # > miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
# # >
# # > Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech
# # stavbách
# # > v
# # > širokém okolí.
# # > Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než
# # > stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda
# # > mě donutila
# #
# # > zůstat
# # > a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že
# # > dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
# # > Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání -
# # > asi
# #
# # > abych
# # > paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si
# # > příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným
# # obědem.
# # Fakt
# # > jsem
# # > chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že
# # > mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych
# # > dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až
# # > půjdete k
# # Martinovi!
# # > Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
# # >
# # > Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali -
# # neodpustili
# # > narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem
# # > velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od
# # > dveří řvali:
# #
# # > "Já
# # > vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
# # >
# # > Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.

<< OSTRAVAČKA | ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY | MODLITBA MUŽE :-) >>

(upozornit administrátory na porušení pravidel)

VTÍPKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ

	ALENA K. (HOBLINKA) ID 73410, mimibazar.cz/hoblinka (9.3.2008, 17:55)

	ODPOVĚDĚT

	Ingrid Ř. (inka) ID 390, mimibazar.cz/ingrid (2.3.2008, 17:28)

	ODPOVĚDĚT

Renáta B. (cumova) ID 5159, mimibazar.cz/cumova (2.3.2008, 17:09)

Peckááááááááááááááááááááááááá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (clamp)

ODPOVĚDĚT

	Hana B. (brundice) ID 2897, mimibazar.cz/brundice (2.3.2008, 8:30)
	Slzy mi fakt tečou....nějak jsem si vzpomněla jak jsem manželovi v zápalu přípravy oběda na stůl pokrájela maso jako dětem hezky na housátka ...ale cizímu se mi to teda ještě nestalo
	ODPOVĚDĚT

	Jarka S. (pupuša) ID 91897 (2.3.2008, 8:18)
	Vžíte se do mé situace!! Mě fakt do smíchu nebylo. Ale byla jsem vystresovaná matka ........ Je to tak pořád... Co ostatní dělají normálně, u mě znamená jisto jistou katastrofu.
	ODPOVĚDĚT

		Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 22202 (2.3.2008, 9:21)
		Jarko,opravdu jste autorka??? Tento mail tady totiž koluje na mailu a mě se tak líbil,že jsem si ho nemohla nechat pro sebe což jistě pochopíte Je to super povídka Takže se omlouvám za uvedení zde a zároveň děkuji za krásnou povídku ze života
		ODPOVĚDĚT

			Jarka S. (pupuša) ID 91897 (2.3.2008, 11:06)
			Fakt jsem autorkou a fakt mi nevadí že to koluje.Mě se to taky vrátilo na mail Jinak originál tady toho je na ž-in kde je to pod mým nickem kominice
			ODPOVĚDĚT

				Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 22202 (2.3.2008, 16:49)
				Jaruš,tak to buďte pyšná,že umíte tak nádherně psát a pobavit ,je to fakt skvělý
				ODPOVĚDĚT

	Hana Stočesová (Calimerka) ID 7507, mimibazar.cz/calimerka (2.3.2008, 1:33)
	tak to je fakt super fakt bombičkovej příběh, no aspoň je legrace
	ODPOVĚDĚT

	Miluše Š. (mijabylinka) ID 17264 (2.3.2008, 1:21)

	ODPOVĚDĚT

Štěpánka J. (Strepinka) ID 113193 (2.3.2008, 1:08)

Opravdu super příběh (clamp)

Brečela sem smíchy nejen já, ale i přítel :-D

ODPOVĚDĚT

	Kat J. (funkymama) ID 43507 (1.3.2008, 21:26)
	mě to přijde spíš smutný
	ODPOVĚDĚT

		Věra K. (Robodrak) ID 5728, mimibazar.cz/robodrak (1.3.2008, 21:40)

		ODPOVĚDĚT

			Kat J. (funkymama) ID 43507 (1.3.2008, 21:42)
			no abysme nebyly jediný dvě
			ODPOVĚDĚT

				Věra K. (Robodrak) ID 5728, mimibazar.cz/robodrak (1.3.2008, 22:27)
				no bóže, nemůže mít každej smysl pro humor
				ODPOVĚDĚT

	Jarka S. (pupuša) ID 91897 (1.3.2008, 21:23)
	Jasně- je to super! Já to prožila na vlastní kůži, já to sepsala a teď se trhá půlka národa Že já si s tím psaním nedám pokoj.
	ODPOVĚDĚT