VTÍPKY > O ŽENÁCH

. () ID

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 1.1.1970

Naposledy: 1.1.1970 1:00

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ

VŠECHNY FOTOGRAFIE
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4)

O ŽENÁCH

VTÍPEK :-)))

Manžel není doma a manželka si mezitím užívá s milencem. Zachrastí
klíče,je slyšet zámek, manželka schová milence do skříně, sepne ruce k nebi
a prosí:"Ó Bože, udělej si se mnou co chceš, jenom ať nás neobjeví můj muž.
Je strašně žárlivý a určitě by zabil nejen mě, ale i mého milence." Na to
se nebesa otevřou a ozve se: "Dobře,bude to jak chceš, ale za tři roky tě
povolám k sobě, utopíš se." "Dobře, dobře, jen ať ho teď nenajde." Všechno
proběhne úplně hladce. Tři roky se žena nekoupe, jenom sprchuje. Nechodí na
koupaliště, vodě se zdaleka vyhýbá. Uběhnou čtyři, pět let. Na svůj slib už
zapomněla. Po pěti letech si koupí zájezd na okružní plavbu okolo světa.
Na lodi je velká zábava, samé ženy,když vtom se začne loď potápět, žena si
vzpomene na svůj slib. Poklekne, sepne ruce k nebesům a volá: "Ó Bože,
teď,teď mě chceš povolat k sobě? Podívej se,kolik nevinných žen zemře spolu
se mnou. "Nebesa se opět otevřou a ozve se: "Dva roky, dva roky mi trvalo,
než jsem vás vy kurvy dostal na jednu loď!"

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

DR.OETKER

Manžel sleduje fotbal.
Žena ho vyruší: "Můžeš opravit světlo na chodbě? Dlouho
nesvítí."
Teď? Vypadá to snad,že bych měl na čele napsáno - Elektrikář?"
A co dveře u ledničky? Nedovírají." "Cože? Mám tam napsáno -
pracovník
Calexu?"
"A co alespoň opravit schody? Celé se hýbou, můžem se na nich
zranit."
"Jsem snad tesař s nápisem - OBI? Mám toho dost. Jdu do hospody,
tam bude klid."
Po 2 hodinách v něm začne hlodat svědomí a odchází. Vrací se
domů:
schody opravené, světlo funguje. Vezme si pivo z lednice - je
opravená.
Přistoupí k ženě: "Teda, jsi fakt dobrá. Jak jsi to všechno
udělala?"
"Já ne, seděla jsem bezradně venku a brečela. Okolo šel jeden
kořen a
ptal se, proč brečím. Tak mu to povídám a on řekl, že to vše udělá, ale že
se s ním buď vyspím anebo mu upeču buchty." "A jaké jsi upekla?"
"Mám snad na čele napsáno Dr. Oetker?"

KOMENTÁŘE (3) poslední: 28.4.2008, 20:20 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

ALOU DO BAČKOR!!!! BREČELA JSEM SMÍCHY

# # > Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé
# # nevyzuté
# # > návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez
# # > milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje.
# # >
# # > Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi
# # > manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni
# # > zastaví jeho
# #
# # > šéf.
# # > ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v
# # > pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a
# # > neodpustí žádnou
# #
# # > chybu.
# # > A taky jsem se chtěla vytáhnout...
# # >
# # > Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela
# # > voda
# #
# # > na
# # > domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až těsně před
# # obědem
# # > dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci.
# # Ovšem
# # > jen
# # > do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým
# # > vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů.
# # >
# # > Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v
# # > tom
# # se
# # > ozval
# # > u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že
# # > je
# # to
# # > manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty
# # > dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu
# # > hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve
# # > dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá
# # > paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat
# # na
# # > vašeho pana manžela."
# # >
# # > Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá
# # > jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi
# # > nakrmit
# # dítka,
# # > než
# # > zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten
# # > se slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
# # >
# # > Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně
# # > vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo
# # > divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první
# # > chvíli vůbec nic závadného
# # na
# # > jeho
# # > porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět myšlení
# # > naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se
# # > jenom na to stát
# #
# # > a tupě
# # > zírat na stůl před šéfa.
# # >
# # > Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou,
# # > na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i
# # > maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých
# # > stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl
# # > v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak
# # > rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po talíři, abych
# # > vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou polévkovou
# # > lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval.
# # >
# # > Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já
# # > mu
# #
# # > to
# # > vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou
# # > v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla
# # > miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
# # >
# # > Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech
# # stavbách
# # > v
# # > širokém okolí.
# # > Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než
# # > stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda
# # > mě donutila
# #
# # > zůstat
# # > a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím, že
# # > dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
# # > Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání -
# # > asi
# #
# # > abych
# # > paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si
# # > příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným
# # obědem.
# # Fakt
# # > jsem
# # > chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že
# # > mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych
# # > dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až
# # > půjdete k
# # Martinovi!
# # > Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
# # >
# # > Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali -
# # neodpustili
# # > narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem
# # > velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od
# # > dveří řvali:
# #
# # > "Já
# # > vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
# # >
# # > Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.

KOMENTÁŘE (17) poslední: 9.3.2008, 17:55 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

PLASTIKA

# # Žena, tak kolem pětačtyřiceti let, utrpí srdeční záchvat
# # Během toho, co je na operačním stole, se přiblíží smrti.
# # Spatří Boha a ptá se ho, jestli je to pravda, že umře.
# # Bůh jí odpoví, že ne a že bude žít ještě dalších 30
# # nebo 40 let. Když je už z nejhoršího venku, rozhodne se
# # využít toho, že je ještě v nemocnici, k tomu, že si nechá
# # odstranit přebytečný tuk liposukcí na stehnech a na břiše.
# # Když se po dvou týdnech zotaví,žádá v bance půjčku
# # na plastickou operaci. Nechá si zvednout a vycpat silikonem
# # poprsí a rty, narovnat nos, trochu zmenšit zadek a odstranit
# # vrásky nejen kolem očí.
# # Taky podstoupí léčbu křečových žil a celulitidy, 120 masáží,
# # zmenšení žaludku, aby toho míň snědla, nechá si vytáhnout
# # dvě žebra a všechno možné, aby omládla. Myslí si totiž,
# # že když má před sebou ještě dalších 30 nebo 40 let života,
# # že bude nejlepší, když je prožije jako fešanda.
# # Když má za sebou i tu poslední operaci a konečně vychází
# # z nemocnice, srazí ji při přechodu ulice sanitka a než se
# # stačí znovu vrátit do nemocnice, zemře. Znovu se ocitne
# # tváří v tvář Bohovi a spustí: "Ty lumpe! Copak jsi mi
# # neřekl, že budu žít ještě dalších 30 nebo 40 let?!?"
# # A Bůh odpoví:
# # "Ty krávo, ale to ti teda přísahám, že jsem tě nepoznal!"
# #

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4)

MIMIAUKCE.cz