Milé ženy, prosím o radu. Můj syn 5,5- letý má nízke sebevědomí. Nerad soutěží, protože se bojí, že to nezvládne. Teď chodí se školkou na lyžování a je nešťastný, že pořád padá a už teď ví, že se to nenaučí:(( Já ho pořád chválím...
 | Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 16:32) |  Milé maminky, moc Vám děkuji za všechny komentáře. 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Anežka B. (anešis) ID 188117 (5.3.2013, 11:59) | Já bych zkusila Bachovy esence. Radila jsem se s paní přes net - chtěla jsem pro sebe a hlavně pro dceru (od mala strašně vzteklá) a byla jsem spokojená. 
ODPOVĚDĚT |
|
| Zuzana M. (ZuzaM) ID 37334, mimibazar.cz/zuzam (5.3.2013, 10:12) | Pokud syn nemá moc kamarádů, zkuste to nějak podpořit, domluvte se s maminkami ze školky a pozvěte kluky k vám domů, udělejte jim hezký program, pohoštění, aby se jim tam líbilo. U nás to docela ve školce funguje, já vyzvednu holky ze školky, jdeme k nám a mamínka si pak svoji holčičku třeba za 2 hodiny vyzvedne. Zkuste se stýkat se známými, které sami mají děti v podobném věku, naplánovat nějaké společné akce - Zoo, sáňkování, návštěvu kina nebo i společný víkend. Uviíte, že i tohle přispěje k jeho sebevědomí.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Klára V. (klafiar) ID 374316 (5.3.2013, 10:08) | A co když by jste ho nenutila do některých aktivit. Co když to plní pro Vás a má třeba už předem strach,že Vás sklame.Když na lyžích padá,asi se na nich necítí dobře,co mu dát ještě nějaký rok k dobru a pak to zkusit znovu,třeba už bude chtít sám.Některé děti se sportovat naučí až s kamarády a ani nevědí jak,najednou to jde samo.A že nechce soutěžit? Tak nechce.Každý na to není. Já si myslím,že soutěžení,by pro děti měla být radost a né pocit,že TO má udělat. Já mám syna komedianta od mala(až si říkám po kom je),od mala na různých dětských akcích mi lezl na pódia a diskutoval,zpíval..,dcera(5,5 roku) je tichá,když někde jsme,cpe bráchu před sebe,aby mluvil on,když je někde soutěž,má slzy v očích a čučí na mě,jestli jí nebudu nutit,že bude muset taky,i když jí nenutím.Prostě taková je-neprůbojná,tichá.
ODPOVĚDĚT |
|
| Klára V. (klafiar) ID 374316 (5.3.2013, 9:56) | Bývala jsem taková jako dítě. Nesoutěživá,moje máma mě všude cpala dopředu a já si dodnes pamatuju,jak jsem to nesnášela.Nejradši bych se rozplynula.Nesnášela jsem karnevaly a mikulášské,kde jsem se musela nějak projevovat.Cokoliv jsem se učila-jízdu na kole,lyžování,bruslení,všechno jsem obulela,že to nedokážu,vždycky jsem říkávala.."já se to nikdy nenaučím". Můj brácha dělal balet-vybrali ho ve školce-,takže ještě o to víc jsem pak byla uťáplejší,protože jsem pořád slyšela,jak brácha je úžasnej a šikovnej a jak je pohyblivej. Zlom nastal až v dospělosti,když jsem se osamostatnila.,když se mi přestalo říkat co musím a jak to musím.
ODPOVĚDĚT |
|
| Míla R. (cmelinek) ID 45714 (5.3.2013, 9:24) | Dobrý den,
máme chlapce s podobným problémem. Navštěvuji kurz, v rámci kterého nám přednášeli i 2 psychologové, se kterými jsem konzultovala, jak mu pomoci.
Jejich rady pro dítě předškolního věku byly: poprosit dítě o pomoc s lehčími domácími pracemi a svěřit mu je,podpora sebevědomí vysvětlováním pomocí příběhů či pohádek, kde má nějaká postava podobný problém a podaří se jí jej zvládnout, metakognice (jde o poznávání a učení se tím, že se jedinec snaží jednotlivé zákonitosti a souvislosti odhalovat sám a tím si vše lépe zapamatuje, neučí se jen nazpamět to, co mu někdo "naservíruje"  , chválit a oceňovat (hlavně slovně) jeho úspěchy (pozor - nechválit přespříliš, pak by si prý dítě přestalo věřit, když použijeme odměny, musejí být adekvátní a máme mít na mysli, že se s věkem stupňují nároky dětí, takže abychom jim jednou nemuseli kupovat třeba letadlo :o), nabízet sp
ODPOVĚDĚT |
 | Míla R. (cmelinek) ID 45714 (5.3.2013, 9:29) |
oluúčast při zvládání a řešení situace či problémů. Dobré jsou i společenské hry (třeba obyčejné Člověče, nezlob se - ty našemu synovi docela pomáhají. Učí se být soutěživý, věřit si a případně přijmout prohru. Snad jsem vše napsala srozumitelně a snad Vám to pomůže. Držím palečky. Chce to hodně trpělivosti.
ODPOVĚDĚT |
| |  | Lenka B. (2Lentilky) ID 72196 (5.3.2013, 17:09) |
Omlouvám se, že vstupuji do diskuze, ale měla, teda mám (20) syna, který je taky ke všemu negativní. Bylo těžké, přemluvit ho i k Člověče... Brečel když měl někoho vyhodit. Musela jsem ho přemluvit, že jsou to kamarádi a nevyhazovalo se. Když měl čekat pár minut na autobus, rozbrečel se, že už nikdy,nikdy nepojede, že se vyboural. Když si něco udělal a já ho vzala do náruče, tak řval, že ho udusím, a to nejsem žádný ras. No byla to hrůza. Přeji mamince hodně trpělivosti. Lenka
ODPOVĚDĚT |
|
 | Michaela H. (Amynka31) ID 123299, mimibazar.cz/amynka31 (5.3.2013, 9:08) | no nevím ,jestli z toho vyroste .Můj syn byl a je (14let) taky takový.Nikdy nechtěl zkusit nic nového ,protože se bál,že by se mu někdo posmíval.Všude jsme ho museli,,nacpat a nikdy se nestalo,že by mu něco nešlo,nebo se mu někdo smál.Má to dodnes,ze všeho nového má obavy ,ale když to zvládne je rád,že to zkusil.Nikdy jsme se mu nesmáli,naopak ho ve všem podporovali a byli a jsme na něho pyšný.Myslím,že je to v povaze dítěte jo a taky je znamení lev,které na něj přesně sedí.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Radka V. (radule03) ID 70124 (5.3.2013, 9:06) | Taková byla dcera a jediné co pomohlo byl čas. Taky jsme ji chválili, ale nemělo to pro ni jakoby žádnou váhu, až teď, když je jí devět let, tak je schopná to nějak pochopit , ale taková ta mírně negativistická povaha stále převládá, to asi nezměníte....u nás teda pomohl ten čas (třeba lyžování- vím, že v těch pěti letech by to bylo jako s vaším synem, ale teď v těch devíti letech projevila sama přání, že by se to chtěla naučit a tak se učí a pak taky u nás pomáhají její mladší sourozenci, oba jsou to velcí optimisti, takže často se jim podaří ji strhnout sebou....Nicméně všechny tři naše děti nerady soutěží....to jsou prostě geny...ty neubijete 
ODPOVĚDĚT |
| Petra C. (tutek) ID 110373 (5.3.2013, 13:08) |
Takového máme staršího syna a musím říct, že se to týká jen sportu. Netlačili jsme na něj. Sestra mi sice neustále nadhazovala, že oni jezdí na kole, oni plavou, lyžují atd. a náš se bál posadit na kolo, ve vodě řval jako tygr
Volili jsme taneční kroužek, má hudební cítění a tento pohyb mu je vlastní.
Nějak se to zlomilo teď v první třídě, kdy začal sám chtít a hlavně se přestal bát. Nečekám, že bude nějaký extra sportovec, ale pravidelný pohyb je třeba 
ODPOVĚDĚT |
|
| jarmila s. (jarmila82) ID 146503, mimibazar.cz/jarmila82 (5.3.2013, 9:02) | Podle mého musíte vydržet a stále chválit a podporovat ho... Dcerka byla taky taková, ani do školky chodit nechtěla.... Párkrát ji pochválila i učitelka, hlavně jak hezky zpívá a najednou neříká "já jsem to namalovala ošklivě, já neumím stříhat atd." Jinak měla taky velký problém s oblečením.... Kupovala jsem jí "ošklivá trička" bez obrázku, vzala jsem ji do obchodu aby si jich pár vybrala sama a je klid. Není a asi nikdy nebude z těch co se jako první ujmou zábavy, ale prostě je v pohodě i v kolektivu.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Veronika S. (vs.nika) ID 239326 (5.3.2013, 8:56) | Já mám doma zase úplný opak, malý si ve 3letech troufne ve školce zbít předškoláka  Ale je fakt, že mu od malička pořád říkáme, jak je šikovný a nejlepší. Možná by pomohlo, to, z čeho má strach s ním trénovat, aby nabyl jistotu. Třeba konkrétně ty sporty a čím mu to půjde líp, tím si bude jistější a pak bude chtít třeba zkoušet i ty ostatní věci.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jarka S. (pupuša) ID 91897 (5.3.2013, 8:53) | Marcel, určitě má něco v čem je šikula (kreslení, zpívání, stavění z lega, parodování reklam....) tak vyzdvihujte to co mu jde. Když mu nejde lyžování, tak ať bobuje - vysvětlete mu že je spousta dětí ale i dospělých co lyžovat neumí.
Spíš ho nenápadně ujišťovat, že je šikovný. "Pepíku, prosím tě, pomohl bys mi utřít to nádobí? Víš mě tááák bolí ruka a bez tebe to prostě nezvládnu" a až to udělá, tak chválit před tátou "Tatine, představ si, dneska mě bolela ruka a kdyby mi Pepík nepomohl, vůbec bych to nádobí neutřela. A utřel ho líp než já" nebo "Pepíku, budou velikonoce, vymaloval bys prosím vajíčka? Mě se klepou ruce a ty to umíš mnohem líp než já" a potom drcnout do babiček, táty, kamarádek - aby chválili
ODPOVĚDĚT |
| | Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 8:59) |
Děkuji, Jarko. Tatinka nemáme, takže chválím jen já. On je šikovný, v ničem až tak moc nevyniká, ale zvládá všechno. On chce lyžovat, jen mu je líto, že mu to nejde. Budu pokračovat ve chválení a snad se z toho trošku dostane.
ODPOVĚDĚT |
| | | Jarka S. (pupuša) ID 91897 (5.3.2013, 9:05) |
No tak nezbude nic jiného než společně vyrazit na kopeček a trénovat. Ukázat mu, že i maminka sebou plácne na zadek, že i mamince ujedou nožičky každá jinam.... Nebojte, jak je teď nešťastný, že mu to nejde, o to bude víc jásat až se mu lyžování podaří.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Michaela F. (mišus) ID 81147 (5.3.2013, 8:52) | Máme stejný problém. Holčička 5,5 let. Nechce nic dělat, že prý nic neumí. Když jí pochválím výkres tak je schopná ho zmuchlat a rozhrhat, protože to prý není pravda. MUDr. na 5.-ti leté prohlídce říkala, že je normální (všechno zvládá), ale že prý máme hodně, hodně chválit. Tak nevím, snad jí to časem přejde. 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Pavlina K. (kopa) ID 54400, mimibazar.cz/kopa (5.3.2013, 8:52) | řešili jsme to samé u 6 letého, je šikovný ale vůbec si nevěří, tak jsme založili desky na diplomy, a za vše co zvládne nebo se alespoň účastní tak dostane diplom (vytiskla jsem si na tiskárně a pár jich koupila) a jak je rád když se mu desky plní, za lyžování dostali medaily ve školce všichni a já mu koupila ještě malý pohár. U nás toto zabralo, teď už má i pár diplomů, které opravdu vyhrál, ale to není důležité, důležité je že si začal trošku věřit a zůčastňovat se Přeji pevné nervy, každé dítko je jiné a každého motivuje něco jiného
P.
ODPOVĚDĚT |
| | Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 9:01) |
Děkuji Pavlínko. Zkusím to s diplomama To je dobrý nápad. 
ODPOVĚDĚT |
|
| Michaela P. (Jezecek2007) ID 194019 (5.3.2013, 8:49) | Taky to řeším.Mám dvojčata,5 let,jedna dcera extrovert se sebevědomím na půdu,druhá je přesvědčená,že nic neumí-kreslit,lyžovat,běhat,házet s míčem,raději se ani do ničeho nepouští,ve školce má i málo kamarádů.A to taky chválíme a chválíme ,tak nevím 
ODPOVĚDĚT |
| | Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 9:03) |
Syn taky nemá moc kamarádu  Kluci s ním nechtěji moc kamarádit. Spíš jen holky. Tak Vám držím palečky ať je lépe
ODPOVĚDĚT |
|
 | Anna M. (annamor) ID 462910 (5.3.2013, 8:46) | Náš malý je to samé, přestože ho chválím, tak mi pokaždé vyčte, když pochválím jeho dvouapůlletou sestřičku.....a řekne a mě nikdy nepochválíš (přitom to není pravda)
Třeba ale ten náš to má po mě, já mám taky nízké sebevědomí a prostě si nevěřím.
ODPOVĚDĚT |
| | Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 8:56) |
To jsem na tom stejně, já mám taky nízke sebevědomí. A proto dělám vše aby ho malý neměl. Takže chválím, chválím, chválím....
ODPOVĚDĚT |
|
| Marcela K. (maci68) ID 106714, mimibazar.cz/maci68 (5.3.2013, 8:45) | za všechno..Netlačím ho do ničeho co nechce. Všechno hrozně prožívá. A mě je ho hrozně líto. Už nevím jak mu sebevědomí trošku zvednout. Třeba mi tady někdo poradí. Děkuji.
ODPOVĚDĚT |
|
Milé maminky, moc Vám děkuji za všechny komentáře. 
, chválit a oceňovat (hlavně slovně) jeho úspěchy (pozor - nechválit přespříliš, pak by si prý dítě přestalo věřit, když použijeme odměny, musejí být adekvátní a máme mít na mysli, že se s věkem stupňují nároky dětí, takže abychom jim jednou nemuseli kupovat třeba letadlo :o), nabízet sp
Ale je fakt, že mu od malička pořád říkáme, jak je šikovný a nejlepší. Možná by pomohlo, to, z čeho má strach s ním trénovat, aby nabyl jistotu. Třeba konkrétně ty sporty a čím mu to půjde líp, tím si bude jistější a pak bude chtít třeba zkoušet i ty ostatní věci.
Kluci s ním nechtěji moc kamarádit. Spíš jen holky. Tak Vám držím palečky ať je lépe 