Mamči,zemřel mi děda :(..Bude před obřadem otevřená rakev,strašně bych ho ještě chtěla vidět,ale bojím se,že se mi to bude vracet.Všichni říkají,ať si ho zamatuju tak,jak jsem ho viděla naposled živého,že je to lepší.Šly by jste???
 | Jitka D. (Jitulina11) ID 212802 (3.10.2012, 21:48) | Byla jsem se na dědu také podívat.Brala jsem to jako naše poslední rozloučení a i přes to, že jsem ho viděla ležet zesnulého si ho pamatuju jaký byl za života.Je to asi na vás, ale mě to rozloučení pomohlo.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Olga M. (oliva5) ID 70582, mimibazar.cz/oliva5 (3.10.2012, 21:15) | před pár lety mi umřel tatínek  byl hodně nemocný a více mě trápil pohled na něj jak trpí a zároveň jak se snaží bojovat.Mrzelo mě,že jsem se s ním nestačila rozloučit 20minut nás rozdělilo navždy.Dny před pohřbem se to ve mě pralo,zda jít či né se podívat.Bojovala jsem sama se sebou...nakonec jsem napsala dlouhý dopis,kde jsem za vše tatínkovi poděkovala,za pár věcí jsem se omluvila rotože vím,že to semnou neměl jednoduché a také tam bylo přání,které už patřilo jen a jen pro něj,protože si to po tom všem zasloužil.Pohled,kterého jsem se bála nenastal..koukala jsem na člověka zcela smířeného,uvolněného a snad i spokojeného..musím říct,že nelituji,že jsem šla  dopis jsem nechala tatínkovi vložit do kapsy k srdíčku. Vzpomínám na něj moc ráda a často
ODPOVĚDĚT |
|
| Kateřina V. (kaculinka75) ID 205506 (3.10.2012, 20:23) | Mojí mamce umřela loni sestra, měla zvláštní druh parkinsona, od diagnozy do smrti to trvalo 5 let, na konci už byla hrozně skroucená a měla velké bolesti. Na pohřbu se moje máma šla na svou sestru podívat - jako jediná. Říkala, že to bylo neuvěřitelné, jak v té rakvi vypadala jako mladá, tělo uvolněné a ve tváři žádná bolest.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Linda L. (Miaa77) ID 434387 (3.10.2012, 16:25) | Mě umřel taky dědeček před třemi lety. Tehdá jsme byli s přítelem na dovolené a doma nás čekala takováhle smutná událost  moje mamča mi říkala at se nechodím na dědu dívat že si to za jedno nepřeje a za druhé abych si ho pamatovala takový jaký byl. Narovinu jsem řekla že se podívat chci jít.. Nikdo jít k rakvi nechtěl tak jsem byla i jako opora babičce. Mamka pak byla naštvaná. Ale nikdy jsem toho posledního rozloučení nelitovala. A pamatuju si dědečka takový jaký byl, co jsme spolu všechno zažili atd. Občas si vzpomenu jak tam ležel ale víc převládají ty vzpomínky když žil.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Veronika M. (VeryTýna) ID 310350 (3.10.2012, 8:26) | Strašně moc Vám všem děkuju za Vaše názory Moc si toho, hlavně v tuhle smutnou,nelehkou chvíli vážím.Ještě pořád nejsem rozhodnutá,ale hodně tu píšete,že bude nejlepší udělat to,co budu cítit těšně před obřadem...Tak se na to psychicky připravím a půjdu tam,rakev bude otevřená jen půl hodiny před obřadem,pak ji zavřou.Půjdu tam,půjdu pomalu a uvidím,co bude dál,jestli k rakvi vůbec dojdu.Ještě jednou všem strašně moc děkuju a určitě sem napíšu,až se z toho pohřbu trošku dám dohromady 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Markéta Š. (brouk1975) ID 297884 (2.10.2012, 22:04) | Můj děda pocházel ze severu Moravy. Pohřeb měl v evangelickém kostele. Asi hodinový obřad se konal u otevřené rakve. Dědovi kamarádi chodili kolem rakve, líbali ho a klepali s ním.Já jako vnučka stála nejblíž k rakvi. Pro mně to byl děsný zážitek.Bylo mi asi 14 let.¨
Co se týče vašeho dotazu. Dejte na svoje pocity. Může vám většina radit, at jdete, ale třeba si to na poslední chvíli rozmyslíte.Je to na vás, na situaci v onen den,.....I tak vám přeji, abyste to zvládla a všchni kolem.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Renata S. (Floresta) ID 45662 (2.10.2012, 21:01) | my měli pohřeb dneska, také mi umřel dědeček, kterého jsem měla moc ráda.
Dědu jsme také měli v rakvi otevřeného a vůbec se mi to nevrací.Děti 6 a 4 ho také viděli...a myslím, že to zvládly...........
ODPOVĚDĚT |
|
 | Lenka J. (deelfinek) ID 155996 (2.10.2012, 20:24) | Mně zemřel dědeček před třemi lety, dlouhé roky bojoval s rakovinou, nakonec mu vypovědělo srdíčko. nenechali jsme ho vystavit, děti si to nepřály a osobně jsem za to ráda. pamatuju si ho, když žil, byl hodně akční, asi by se mi to hodně dlouho vracelo.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Ludmila K. (tyrkysový kamínek) ID 182593, mimibazar.cz/tyrkysovykaminek (2.10.2012, 20:12) | Nechci ani číst tolik příspěvků pode mnou, jen proto, že by mi to rozesmutnilo.Já jsem taky pro, abyste si dědu nechala ve své vzpomínce živého, určitě usměvavého.
![[A]](//img-new.mimibazar.cz/h/bc/i/17.gif)
ODPOVĚDĚT |
|
 | Veronika H. (veronininka) ID 190912 (2.10.2012, 19:30) | Názorů tu už máte až až. Já byla dědovi. Byla jsem tam jak blbec, protože jsem nevěděla, že něco takovýho je, a že tam děda bude ležet v rakvi. Nikdo mě na to nepřipravil a mě to nenapadlo. Nikdy jsem na pohřbu nebyla. Chodila jsem tam a ptala se, co tam je, proč tam lidi chodí? Opravdu jak hlupák... No tak jsem se tam vydala taky. Máma mě pak těsně před vchodem ztáhla ven, ale stejně jsem ho viděla. Byl úplně jinej, než jsem ho znala. Samozřejmě. Byl bílej a hrozně vyhublej. Ale byl to pořád děda. Je pravda, že dlouho jsem si ho vybavovala z té rakve, ale přejde to. Musíte tak, jak to sama cítíte
ODPOVĚDĚT |
|
 | Kateřina H. (honina) ID 142288, mimibazar.cz/honina (2.10.2012, 16:23) | Můj děda byl před smrtí nemocný.Byl v bolestech v nemocnici. Ač mě pár lidí varovalo ať se nejdu podívat udělala jsem to a jsem ráda. Místo vzpomínky na nemocného utrápeného dědu mám vzpomínku jak leží a v obličeji má výraz klidu. Konečně se mu ulevilo a tak si ho pamatuji ....
ODPOVĚDĚT |
|
| Lenka M. (LenkaMateju) ID 40762 (2.10.2012, 15:30) | Veroniko, upřímnou soustrast. A k Vašemu dotazu, těžko co radit. Když jsem byla chvilku před porodem, tak jsem neměla odvahu jít k rakvi zemřelého strýce a dodneška si strejdu pamatuju stále jako za živa. Když letos zemřela teta, byla jsem se s ní u rakve rozloučit. U strýce mě mrzí, že jsem se s ním nešla rozloučit a u tety se mi zase stále vrací obraz, jak tam v rakvi leží, ale zase jsem ráda, že jsem se s ní rozloučila. Myslím, že na poslední chvíli se intuitivně rozhodnete a bude to správné rozhodnutí.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jitka M. (mikitka5) ID 160484 (2.10.2012, 15:03) | udělejte to, co sama cítíte když mi umřel dědeček, šla jsem do kostela schválně až 5 minut před začátkem mše, nechtěla jsem ho vidět, chtěla jsem si ho pamatovat jinak... ale měla jsem tenkrát těsně před porodem (a taky jsem pár hodin po pohřbu i porodila), tak možná pracovaly hormony... když mi loni umřela babička, byla jsem sice v kostele dřív, ale nešla jsem kolem rakve, rozloučila jsem se s ní jinak... můj bratr tam šel a udělal jí křížek na čelo, dodnes brečím, když si na ten výjev vzpomenu... druhou babičku asi 2 týdny nato jsem v rakvi taky neviděla, mám je ve vzpomínkách prostě jinak
ODPOVĚDĚT |
|
| veronika s. (nufins) ID 231658 (2.10.2012, 14:56) | pracuji jako sestra v hospici - určitě se rozlučte,naopak - bývá to úleva,uklidní vás to...stejně byste pak přemýšlela,že jste měla.... 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jana V. (jana1905) ID 42370 (2.10.2012, 14:28) | Já bych šla. Uý mi zemřeli oba rodiče tatínek když jsem byla mladá a vypadal dobře. Před rokem mi umřela maminka, také jsem se toho pohledu děsila, ale předtím trpěla a ležela v bolestech v nemocnici tak jsem si řikala, že už horší pohled být nemůže. KDyž jsem ji videla první moje slovo bylo, že je krasná, opravdu spala a usmívala se jakoby se na to tešila. Tak jsem byla statná že jsem jí videla a ráda na to vzpominám. Ale pokažde to tak být nemusí. Přeji hodně síly.
ODPOVĚDĚT |
|
 | kamila s. (mendys84) ID 286080, mimibazar.cz/mendys84 (2.10.2012, 14:21) | UPŘÍMNOU SOUSTRAST ...........JÁ BYCH ŠLA JE TO POSLEDNÍ ŠANCE SE ROZLOUČIT ............A VŽDY SI VZPOMENETE NA TY VŠECHNY CHVÍLE NE JEN NA TO JAK JSTE VIDĚLA NA POHŘBU............ 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Alena V. (alenava) ID 189373, mimibazar.cz/alenava (2.10.2012, 14:19) | je to jen na Vás, někdo po smrti vypadá, jakoby spal....někdo ne...když jsem byla malá, viděla jsme babičku, neměla jsem ještě moc rozum, ale pamatuji si ji ještě dnes, nemám z toho špatný pocit...pak umřel strýc-mladý, měl sešitou hlavu...to už nebyl pěkný pohled, Když mi umřela mladá sestra, bojovala jsem sama se sebou..jít-nejít, nakonec jsem ji chtěla vidět...byla krásně upravená, ale ten pohled nás všechny bohužel zničil...až tam, jsem si uvědomila, že už nikdy ji neuvidíme...před rokem umřela manžela maminka, už jsem nešla, a udělala dobře, manžel říkal, že ji má pořád před očima...
udělejte v ten moment to, co budete cítit...upřímnou soustrast
ODPOVĚDĚT |
|
| Ladislava V. (silkybabe) ID 408857, mimibazar.cz/silkybabe (2.10.2012, 14:15) | Upřímnou soustrast Veroniko, každý to cítí jinak. Když mně zemřely babičky s oběma jsem se naposled rozloučila. Teď v lednu mně zemřel bratr, bylo mu 46 let, neváhala jsem ani minutu. Jsem moc ráda, že jsem ho mohla naposled pohladit. Manžel se mnou nešel. Vzpomínám na všechny a vybavuji si je živé a veselé.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Markéta K. (Majakov) ID 14109, mimibazar.cz/majakov (2.10.2012, 14:14) | Mě umřel tatínek,včera měl pohřeb,nebyl ukázaný,nepřáli jsme si to.Ale jako rodina jsme se na něho mohli jít kouknout.Mamka se sestrou šli,já ne,3 týdny bojoval na áru o život a to mi bohatě stačilo.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Taťána Z. (Tanza) ID 38589, mimibazar.cz/tanza (2.10.2012, 14:13) | Asi záleží na člověku...já nikdy nikoho takhle neviděla, ale moje mamka viděla dědu, když zemřel, taky byla otevřená rakev před obřadem a říká, že vypadal líp, než na sklonku života. Prý byl v obličeji spokojenej
ODPOVĚDĚT |
|
byl hodně nemocný a více mě trápil pohled na něj jak trpí a zároveň jak se snaží bojovat.Mrzelo mě,že jsem se s ním nestačila rozloučit 20minut nás rozdělilo navždy.Dny před pohřbem se to ve mě pralo,zda jít či né se podívat.Bojovala jsem sama se sebou...nakonec jsem napsala dlouhý dopis,kde jsem za vše tatínkovi poděkovala,za pár věcí jsem se omluvila rotože vím,že to semnou neměl jednoduché a také tam bylo přání,které už patřilo jen a jen pro něj,protože si to po tom všem zasloužil.Pohled,kterého jsem se bála nenastal..koukala jsem na člověka zcela smířeného,uvolněného a snad i spokojeného..musím říct,že nelituji,že jsem šla 
dopis jsem nechala tatínkovi vložit do kapsy k srdíčku. 
moje mamča mi říkala at se nechodím na dědu dívat že si to za jedno nepřeje a za druhé abych si ho pamatovala takový jaký byl. Narovinu jsem řekla že se podívat chci jít.. Nikdo jít k rakvi nechtěl tak jsem byla i jako opora babičce. Mamka pak byla naštvaná. Ale nikdy jsem toho posledního rozloučení nelitovala. A pamatuju si dědečka takový jaký byl, co jsme spolu všechno zažili atd. Občas si vzpomenu jak tam ležel ale víc převládají ty vzpomínky když žil.
![[A]](http://img-new.mimibazar.cz/h/bc/i/17.gif)
