končící aukce | návod na inzerci | časté otázky | podmínky inzerce | možnosti reklamy | kontaktujte nás... |
Inzeráty | Testování | Soutěže 1 | Hodnocení | Komentáře | Diskuse | Fotky | Magazín | Blogy | Návody | Bydlení | Poradna | Recepty | Vtípky |
|
|
Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4) |
VIDEA |
Říkaj mi táto |
....krásné, skoro jsem to ořvala :-) |
KOMENTÁŘE (18) poslední: 14.1.2010, 23:57 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O MUŽÍCH |
humor :-) |
Muž má choutky, svléká se a ptá se manželky: "Co tě víc vzrušuje - moje pěkná tvář nebo moje sexy tělo... ?" Manželka si ho prohlíží odshora dolů a pak říká: "Tvůj smysl pro humor!" |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Fakt jsem se nasmála, doporučuji přečíst ... |
# Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé # nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. # # Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě # nevyzuje. # # Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel # oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po # # poledni zastaví jeho šéf. # # ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku # a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to # # pedant a neodpustí žádnou chybu. # # A taky jsem se chtěla vytáhnout. # # # # Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku syčela voda na # domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. # # Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách # vypadaly jako andílci. # # Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly # hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků # # dožadovat svého papůůů. # # # # Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se # ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela # # dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit # boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu." # # Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl # pohled na postavu stojící ve dveřích. # # Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní, jmenuji se # Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela." # # # # Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako rajče # jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a # # doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák. Jako správná paní domu jsem # nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím # # ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal. Já byla tak vystresovaná ze šéfa # i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a # # dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak # vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli # # vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy # mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla # # nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat # na stůl před šéfa. # # # # Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm # místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené # # knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých # stoličkách. # # Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý # jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak # # rozchechtal, až mu tekly slzy. # # Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci # oběda, odmítl. Tou polévkovou lžící tu "šlichtu" # # snědl a ještě zdvořile poděkoval. # # # # Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to # vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu # # a přemýšlel s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. # A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním # # úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela. # # Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v # širokém okolí. # # Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než stačím # pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale # # vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno # vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale # # Martin, přijal jsem pozvání na oběd. # # Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi # abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - # # nejspíš abych si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s # předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že # # dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. # Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych # # dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až # půjdete k Martinovi! # # Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!" # # # # Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali - neodpustili # narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, # # chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? # A už od dveří řvali: # # "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!" # # # # Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem. # # # # # # # # # # # # # |
KOMENTÁŘE (1) poslední: 14.10.2008, 10:22 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
...zase o blondýnkách |
Blondýna sedí doma naštvaná, že je bez peněz a přemýšlí jak by k penězům přišla. Vtom ji napadne únos dítěte. Hned běží před školu, kde si vyhlídla prvního hezkého kluka a spěchá s ním domů. Doma usedne ke stolu a píše anonym: Milá maminko dnes jsem ti unesla syna a chceš li ho ještě vidět tak dej do igelitky 1 000 000,- kč a nech mi je zítra v 16.00 v centru u kašny. Blondýna. Zalepila obálku, předala ji klukovi a poslala ho s ní domů. Na druhý den běží ke kašně a tam igelitka s milionem a dopisem. V tom stálo: Milion Vám posílám jako výkupné, ale můžu Vám říct, že my blondýny bychom si takové sviňárny dělat neměly! |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4) |