Pepíčkova sousedka porodila chlapečka. Ten se ale narodil bez uší. Sousedka přivezla malého synáčka domů a pozvala na návštěvu Pepíčkovu rodinu. Předtím, než šli na návštěvu, si tatínek zavolal Pepíčka a povídá mu: "Jestli se zeptáš, proč nemá uši nebo o uších jenom cekneš, dostaneš takový výprask, jaký jsi nezažil!" Pepíček to pochopil a vyrazili... Když se Pepíček podíval do postýlky, povídá: "Jé, to je krasné miminko." Sousedka se zaraduje a povídá: "Děkuji Pepíčku, jsi moc hodný." Pepíček dále povídá: "A má moc krásné palečky, a kouzelný malý nosánek, a krásná očička..." Sousedka na to:"Ty jsi ale zlatíčko, Pepíčku." "A vidí dobře?", ptá se zase Pepíček. Sousedka na to: "Doktor povídal, že je 100% šance, že zrak bude mít v pořádku..." Pepíček se ušklíbne a řiká: "Tak to je fajn, protože kdyby potřeboval brejličky, byl by dost v prdeli..."!!!
Tři studenti jednoho gymnázia se pravidleně scházeli vždy po deseti letech s úkolem zorganizovat pomaturitní přátelské setkání všech absolventů ročníku. A na čem se dohodli? Po deseti letech: Půjdeme do hospody U tří koťátek. Servírky tam mají pěkná prsa. Po dvaceti letech: Půjdeme do hospody U tří koťátek. Čepují tam výborné pivo. Po třiceti letech: Půjdeme do hospody U tří koťátek. Kdo bude chtít, dostane tam i dietní stravu. Po čtyřiceti letech: Půjdeme do hospody U tří koťátek. Mají tam bezbariérový přístup. Po padesáti letech: Půjdeme do hospody U tří koťátek. Ještě jsme tam nebyli.