VTÍPKY

Lucie J. (lucie j.) ID 12982

mimibazar.cz/luciej

Oblast: Jihlava

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 28.3.2006

Naposledy: 2.4.2016 20:51

Aktualizace: 4.8.2012 18:40

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 52

VŠECHNY FOTOGRAFIE 47
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 3

RECEPTY 0

NÁVODY 0

Celkem: 3 (zobrazuje se 1-3)

O ŽENÁCH

nejtrapnější rande, stojí za přečtění

Tohle je pravděpodobně nejsměšnější příběh, ať už jde o první rande nebo
ne!!! My všichni jsme zažili špatný rande, ale tohle je něco... > Jay Lenošel mezi
diváky, aby vyhledal, jakou nejtrapnější první schůzku zažila žena.
Vítězkyně popsala svůj zážitek. A nikdo se neptal, proč si cen zasloužila. Řekla, že to bylo uprostřed zimy...Sněžilo a bylo pěkně zima... a kluk ji vzal na lyžování do hor .
Byl to denní výlet (ne přes noc). Neznali se, koneckonců a ještě se nikdy nepotkali. Byla to trochu zábava, ale nic se celkem nedělo až do chvíle, kdy se pozdě odpoledne vydali na cestu domů..
Sjížděli autem z kopců, když si > postupně začala uvědomovat, že si neměla dávat to extra kafe. Byli asi > hodinu daleko od nejbližšího záchodu a v úplné pustině! Společník ji navrhoval, ať to zkusí vydržet, což na
chvíli fungovalo.
Naneštěstí, kvůli těžkému sněhu a následné pomalé jízdě sedostala do bodu,
kdy už se nedalo - a buď ke krajnici, nebo na sedačku jeho
auta. Zastavili a ona se rychle odplížila za auto, strhla si kalhoty a začala.
V hlubokém sněhu se jí špatně držela rovnováha, tak se opřela
půlkou zadku o nárazník, aby sebou nepraštila. Společník stál na druhé straně auta a dával pozor na silnici a byl to opravdový gentleman a ani ho nenapadlo se juknout. Jediné, na co myslela, byla
ta úleva v této poněkud ostudné situaci. Nicméně, hned jak skončila, začala si
být vědoma jiného pocitu. Jak se ohnula, aby si natáhla kalhoty, zjistila, že
je pevně přilepena k tomu nárazníku. Myšlenky na jazyk
přilepený k hůlkám jí vstoupily do hlavy, jak se pokoušela oddělit svou kůži od
ledového kovu. RychIe začínalo být jasné, že díky extrémní zimě má na krku úplně nový
problém. Zděšena trapností situace a přesto si vědoma i humornosti té
chvíle, odpověděla na otázku společníka, "proč jí to tak dlouho trvá",
že jí opravdu umrzla jedna půlka a že potřebuje trochu pomoci! Jak obcházel
auto, tak se pokoušela zakrýt svetrem a jak se tak dívala úpěnlivě do jeho
očí, on se začal hrozně smát. Ona se také začala hihňat a když se konečně uklidnili, začli to
dilema řešit. Zřejmě čelili, i v této hysterické situaci, opravdovému problému.
Oba souhlasili, že potřebují něco horkého, aby osvobodili její
chladnoucí pozadí ze zajetí ledového kovu! Mluvíc o tom, co ji původně dostalo do tohoto problému, pochopili, že tímto způsobem jej také musí řešit. Takže, jak se dívala odvráceným směrem, její nový nápadník ji na prvním rande odčůral půlku zadku od nárazníku.

A jak jejich první rande skončilo? Stal se jejím manželema seděl vedle ní na
Tonight show..

KOMENTÁŘE (5) poslední: 18.5.2009, 14:40 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

VIDEA

dobře míněná rada

Já tu dobu nezažila, každopádně se jí snažím stále pochopit....

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

to jsou ty ženský na mateřský

# Stojí to za to, mějte trpělivost se čtením...
# #
# #
# # Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé
nevyzuté
# # návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto bez milosti
# # vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje. Jednou, to byly
děti
# # opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi manžel oznámil, že přijde z
# # práce dřív, protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf. ŠÉF??? Nastala
# # mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku a nikde
ani
# # smítko. O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu. A
# # taky jsem se chtěla vytáhnout. Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční
# # maratón, na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se
tetelili
# # ptáčci. Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních
# # sesličkách vypadaly jako andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala
být
# # dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do
# # stolečků dožadovat svého papůůů. Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu
# # minutku k dokonalosti, když v tom ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem
# # loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno:
# # "Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu."
Kmitala
# # jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl
pohled
# # na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní
pán v
# # obleku. "Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana
# # manžela." Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji
rudá
# # jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi
# # nakrmit dítka,než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd
i
# # hostu, a ten se slovy,že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu
přijal.
# # Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně
vypnula
# # mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč
šéf
# # tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic
závadného
# # na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět
# # myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem
se
# # jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa. Před sebou měl
rozprostřené
# # gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na něm místo příboru lžíci a
na
# # talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a to celé rozhňahňané v
omáčce.
# # Přesně jako děti ve svých stoličkách. Když mi stud dovolil zvednout oči
k
# # panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu.
# # Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy. Když jsem se mu sápala po
# # talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl. Tou
# # polévkovou lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval. Když
přišel
# # manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já mu to
vyprávěla,
# # až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních,
jaký
# # asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už viděla miláčka ve frontě
na
# # pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela. Celá historka se
# # samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém
okolí.
# # Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se dveře, a než
stačím
# # pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě
donutila
# # zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno vysvětlilo s tím,
že
# # dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd. Chlapi, já
# # myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi abych
paní
# # domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych si příborem
# # neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem.
Fakt
# # jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a
že mě
# # tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych
dostal
# # dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až půjdete k
# # Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!" Je fakt, že si
# # dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali - neodpustili narážky
typu:
# # Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem velkej, dostal
jsem
# # příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od dveří řvali: "Já vím,
jsem
# # dobytek a mám si uklidit boty!" Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i
když už
# # je nenazývám dobytkem.
# #

KOMENTÁŘE (18) poslední: 8.2.2008, 21:30 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 3 (zobrazuje se 1-3)

MIMIAUKCE.cz