končící aukce | návod na inzerci | časté otázky | podmínky inzerce | možnosti reklamy | kontaktujte nás... |
Inzeráty | Testování | Soutěže 1 | Hodnocení | Komentáře | Diskuse | Fotky | Magazín | Blogy | Návody | Bydlení | Poradna | Recepty | Vtípky |
|
|
BÁSNIČKY |
Báseň šičkám |
Za mašinou s tuhým tělem sedí ženy podvečerem: „sviť, žárovko, sviť, ať mi šije niť. Šiju, šiju huboroušky, proti virům nemám zkoušky, sviť, žárovko, sviť, ať mi šije niť. Dnes je čtvrtek, zejtra pátek - rozstříhám i modní šátek: sviť, žárovko, sviť, ať mi šije niť. Zelené šaty, botky rudé, brzy virus zničen bude: sviť, žárovko, sviť, ať mi šije niť." Ráno, raníčko šička vstala, roušku si v uzel zavázala: „Půjdu, matičko, roušky prát, musím je celé dezinfikovat." „Ach nechoď, nechoď mezi lidi, v testech se staly už i chyby Já měla zlý té noci sen: nechoď, dceruško, bez roušky ven. Virus se tobě vyhýbal, asi se české šičky bál, v sukničce jako z vodních pěn nechoď, má šičko, k lidem ven. Bílé šatičky smutek tají, v perlách se slzy ukrývají, a pátek nešťastný je den, nechoď, má šičko, k lidem ven." Nemá šička, nemá stání, rozdávat roušky ji cos pohání, roušky všem dodat ji teď nutí, nic doma, nic jí po chuti. První roušku už lidem dala - zakryla ústa, naději dala, po ochraně teď šité od srdce zavířilo se rychle velice. Narazil u nás virus tvrdě, české šičky to vzaly hrdě, na mapě zkázy co světu dal zelený mužík dotleskal. |
|