Jak žít s "balvanem" na srdci
Každý nemáme štěstí projít životem bez větších problémů. Jak se naučit žít s tím, že roky budu chodit po opatrovnických soudech, bránit se lžím, výmyslům, intrikám a porazům otce mého dítěte? Chci naplno ŽÍT a ne přežívat. dále koment
FOTKU MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Celkem 15 komentářů
Karolína Š. (Kajda12) ID 6960, mimibazar.cz/kajda12 (22.10.2014, 21:32)
Kecy matek, co mají své děti u sebe, vedle nich sedí a kouká se na fotbal jejich manžel a tihle radí, jak se smířit s tím, že chlap, kterého milovala jí dělá ze života peklo a jako rukojmí se bere jejich děti, ty jsou opravdu k nezaplacení!!!!!!

Kdo nezažil - nepochopí!!!!!!!!

Ženy, raďte tam, kde máte zkušenost - sušička, fleky na oblečení, dobrá kadeřnice! Tam, kde nemáte naprosto páru a ani vzdálenou představu, co taková žena zažívá, raději držte jazyk za zuby! Až se budete třeba jako já 8let soudit s magorem, pak raďte!!!!! Strach, který zažívá žena, když se soudí s psychopatem a agresorem o dítě, ten si nedovede představit......... RAĎTE TAM, KDE MÁTE CO!

ODPOVĚDĚT
Jana P. (Januš) ID 170115 (23.10.2014, 7:48)
Milá Karolíno, tak se ale paní nemá ptát zde, kde se předpokládá, že většina žen nežije s psychopatem. Myslím, že všechny rady zde byly povzbuzuící a chápající. A myslím, že i ženy, které toto nezažily, mohou ze svého blízkého okolí znát podobnou situaci a dokáží se vcítit do pocitů paní. Co byste vy poradila? Které rady zde byly podle Vás keci. Znám ve svém okollí jednu ženu (hodně blízkou), která zažívá něco podobného a smekám před ní, jak se s tím vyrovnala. Kolikrát jsme to spolu probíraly, takže vím, co cítila a jak to prožívala. Nezahořkla, nelitovala se a snažila se koukat dál, i když to bylo téžkě. To že jste to zažila, neznamená a priori, že můžete jediná fundovaně poradit.

ODPOVĚDĚT
Karolína Š. (Kajda12) ID 6960, mimibazar.cz/kajda12 (23.10.2014, 9:47)
Dobrý den Jano, to, že Vám kamarádka vyprávěla jak jí je, neznamená, že Vy víte, jak se cítila. Stejné je to s porodními bolestmi, ta co nerodila sice ví, že to bolí, ale bolest si nedovede představit. Stejně je to se zlomenou nohou, nebo úmrtím dítěte, nebo znásilnění. To, že Vám to někdo bude vyprávět svůj příběh, neznamená, že víte, co uvnitř a třeba v noci prožívá! Rozlišujte zkušenost a názor.
Každopádně, takových žen je mnoho, ale rady - najděte si dobrého právníka, začtěte zobat prášky - jsou opravdu k ničemu. Ani nejlepší právník na světě nezabrání tomu, aby Vám takový člověk dělal ze života peklo!
Neříkám a nikdy jsem neřekla, že jsem jediná, kdo může poradit. To jste napsala Vy.
Toto je tak citlivé a osobní téma, že nechci a nebudu nic o svých pocitech nebo radách, jak jsem se s toho já i celá moje rodina nezbláznila, psát na veřejný web. Pokud nechápete proč, pak opravdu n

ODPOVĚDĚT
Karolína Š. (Kajda12) ID 6960, mimibazar.cz/kajda12 (23.10.2014, 9:52)
Pokud nechápete proč, pak opravdu nechápete, co taková žena prožívá.

ODPOVĚDĚT
Jana P. (Januš) ID 170115 (23.10.2014, 10:18)
Je mi jasné, že o tom nechcete veřejně mluvi, ale paní, která dotaz položila, o tom očividně mluvit potřebuje a nějakou radu slyšet chce, jinak by se na to asi neptala. Jen se mi zdála Vaše reakce trochu neadekvátní. Myslím, že se každá z nás snažila paní poradit a vcítt se, jak nejlip uměla. Jestli myslíte, že paní chtěla slyšet věty typu " my o tom nic nevíme, nevíme jak Vám je, neumíme to pochopit " tak to se ale potom nemusela ptát.

ODPOVĚDĚT
Karolína Š. (Kajda12) ID 6960, mimibazar.cz/kajda12 (23.10.2014, 10:53)
Tak tohle určitě slyšet nechtěla, ale víte, na tohle univerzální rada, jak to zvládnout, stejně vlastně není. Co pomůže jednomu, jinému nepomůže. Každý má své nitro, pocity a myšlenky jiné a každý to vnímá jinak. Jedna nevěru odpustila, druhá ho vykopla okamžitě z bytu. Proto takové dotazy, které každý vidí jinak, ať má vlastní zkušenost nebo jen názor, jsou k ničemu. Každý pochází z jiné rodiny, z jiné výchovy, každý jsme jiný.
Prostě jsem jen chtěla říct, že pokud radím - vezměte si prášky, ať ty jeho útoky lépe snášíte; jděte se projít; pokuste se to nepřijímat osobně; hoďte to za hlavu - tohle opravdu můžete udělat, když dítě přinese poznámku nebo dvojku z chování, nebo když si ušpiníte při výměně oleje v autě oblíbené džíny. Tady nejde o nic víc a ani míň, než o děti. A to je tak osobní a citlivé, že radit, když mám doma "supermanžela", je trochu pokrytecké.

na původní příspěvek již bylo v tomto vláknu 5x odpovězeno
Karolína Š. (Kajda12) ID 6960, mimibazar.cz/kajda12 (22.10.2014, 19:10)
http://www.mimibazar.cz/rodinne_foto.php?id=4644524

ODPOVĚDĚT
eva p. (evicela) ID 205626 (22.10.2014, 13:54)
souhlasím s většinou co ostatní píší, jen s jedním ne! Hrůza z antidepresiv, věřte že není na místě. psychiatr vám nenapíše jen tak něco, a dobře s vámi situaci probere , a až poté určí zda něco brát či ne, a jak tak čtu vy zrovna by jste je potřebovala , byla by jste klidnější (v žádném případě oblblá, to je nesmysl jako hrom!!!) a viděla by jste že se věci řešit dají bez toho strachu a úzkosti co prožíváte teď, vím co píšu (F)

ODPOVĚDĚT
Lada V. (LadaVac) ID 30183, mimibazar.cz/ladavac (22.10.2014, 15:34)
Evi,mě trochu děsí,že antidepresiva může napsat i obvodní lékař a lze je volně koupit i na netu.Neříkám,že nemají své místo v léčbě,ale v tomto případě bych začala psychologem,nějakou terapií a k lékům se uchýlila až by opravdu jiná cesta nebyla.
Bohužel dnes ďobání antidepresiv je skoro módní a plno lidí tím řeší situace,které by se daly vyřešit i jinak.

ODPOVĚDĚT
eva p. (evicela) ID 205626 (22.10.2014, 16:25)
to máte pravdu, pro paní by bylo nejlepší rovnou se objednat ke specialistovi , ne k obvoďákovi, tam se vypovídat a ten poradí a rozhodne, jasně že ne vždy jsou antidep potřeba, někdy stačí dobrý psycholog, jindy ale můžou být vhodně zvolené léky doslova spása, mě trochu vadí že ti co opravdu zlé stavy nezažili a nevědí co to s člověkem může udělat radí taková moudra jako prášky nikdy a pod (hello) (F)

ODPOVĚDĚT
Maria V. (Archeoložka) ID 324621 (22.10.2014, 13:38)
To je jasné souhlas :-)

ODPOVĚDĚT
Dada H. (quadka) ID 318533, mimibazar.cz/quadka (22.10.2014, 11:29)
Byla jsem učena vždycky v sobě pocity dusit, ale není to tak. akorát to v sobe upatlate do stresu a nemoci Takze když budete citit potrebu brečet brecte, vybijte ze sebe zoufalost, nebojte se o tom promluvit a tak.. Jak clovek starne tak pochopi, ze život bere i dava a ze proste často je zbytecne bojovat s tim, ze mohla jsem to nemela jsem to. Jako někdo nize, také pilule ani nahodou!!! No a v zaveru, budte rada, ja neresila tohle ale chozeni po nemocnicích s dítětem. My nadeji měli, ale bylo tam kopa deti, které ne a pokazde jsem se divala na rodice a rikala jsem si, jak s tim mohou zit, když ja sotva zvladam todle a oni museli a zili každý den s takovym osudem. Takze radujte se ze jste zdravy a můžete se hadat, nez se bat ze se nebude hadat o cem. Drzte se a zijte dal. Můžete chodit na sport, chodit na prochazky tak zijte s malickosti. Doba na lidi dneska tak naklada, co všechno se musí, ale ono se toho moc nemusi, aby bylo stesti.

ODPOVĚDĚT
Lada V. (LadaVac) ID 30183, mimibazar.cz/ladavac (22.10.2014, 10:52)
Leni,každý si občas musíme sáhnout na dno,asi i proto,abychmo si pak uvědomili,co je to vlastně štěstí.Prožila jsem takový rok loni a i když mě hodně držel manžel,bylo to náročné.Měla jsem jasno v jediném-hlvaně neďobat pilule.Nechci,aby mojí náladu řídily prášky.
Boj prooti tomu jsem zkoušela vším možným-sportem,vybrečet se,popvídat s kamarádkou,docházel jsem i na terapii as moc mi to pomohlo.
Mám náročnou práci a denně poslouchám mraky takových příběhů.Ale jak píší holky,je to o tom,nelitovat se.Ještě mi to moc nejde,ale trénuju to :-)
Držím vám palce.

ODPOVĚDĚT
Amanda P. (amandapalm) ID 424205 (22.10.2014, 10:14)
Kombinace dobrého právníka a pokud není na blízku nějaký člověk, co vám to pomůže překonat, tak přidat k právníkovi i dobrého psychoterapeuta/psychoterapeutku.

ODPOVĚDĚT
Sandra F. (Carcullca) ID 342099 (22.10.2014, 10:08)
chce to čas..vím že je to ohraná fáze,ale ...něco na tom bude.. smířit se s osudem sama v sobě v tom vám nikdo nepomůže..musíte začít sama pracovat na svém štěstí. Pořidtě si třeba kočku..psa..u mě to zabralo na 100% Jde to těžko ale dokážete to (F) (F) (F)hodně sily a energie jen té pozitivní přeji.... (kocka) (kocka) (kocka) (kocka)

ODPOVĚDĚT
pavla zelenková (londra) ID 182997 (22.10.2014, 10:01)
chce to kamarádku, která vás podrží......nevím proč Vás tahá po soudech, ale dle mého se chlapi bojí, že přijdou o dítě tak vyhrožují, tahají po soudech......Já souhlasila se střídavou péčí (před 12 lety- to tu nikdo ještě neznal) a najednou se uklidnil a přestal mě dusit..................vztahy máme korektní

ODPOVĚDĚT
Ilona J. (Akimka) ID 184419, mimibazar.cz/tauvec (22.10.2014, 9:50)
Já měla takový názor též..že když já dám pokoj, nic nebudu chtít, řešit ..dá druhá strana taky..
Nedá..dnes bych to řešila jinak.
Ale věřte mi,že i toto může být účet..psychicky Vás vydeptat, zničit, aby za čas mohl podat žalobu, že nejste v tomto stavu schopná se starat o dítě...

Jinak využít to co píšou holky a možná do soudního líčení si najít dobrého právníka přes rodinné vztahy.

Držím Vám pěstičky. (F)

ODPOVĚDĚT
Anonymní uživatel (Zrušený účet) ID 99576 (22.10.2014, 9:43)
Lenko, málokdo má život bez větších problémů a třeba životy mých klientů jsou na román. Jim se k tahanicím o děti přidaly i závažné zdravotní problémy, nevěřila byste, čím si mnozí procházejí a přesto, kdybyste je potkala a ulici, tak na nich nic nepoznáte. Základ je dle mého se nelitovat. Budete se cítit tak, jak budete sama chtít, sílu najděte kde chcete - v sobě, v lásce ke svému dítěti, v Bohu nebo přírodě, malování nebo v přátelích.Každopádně psychologickou pomoc vyhledat můžete, zatím nepotřebujete antidepresiva jen to ze sebe průběžně dostávat, začít si věřit a změnit pohled na věc..hodně štěstí.

ODPOVĚDĚT
Lenka V. (BehunkovaL) ID 75070, mimibazar.cz/behunkoval (22.10.2014, 9:38)
Leni, je to těžké. Co jste provedla? Nevím, jaký byl váš vztah s otcem dítěte, jak dlouho jste spolu byli atd., ale nejvíc vždy bolí to zklamání, když s někým x let žijete a najednou je to zlý zákeřný člověk.... Nebojte se obrátit na psychologa, není to žádná ostuda a věřte mi, že vám to hodně pomůže. Je to člověk nezaujatý a umí na věci pohlížet střízlivě. Jak píše paní Maria, věnujte hodně času děcku, v mezích finančních možností i třeba výlety a zážitky, komunikujte se školou či školkou - může se celá situace podepsat i na prckovi. A hlavně, stůjte si za svým. Pokud své dítě nijak netýráte či nezanedbáváte, NIC NA VÁS NEMÁ!!!! Jak píšete, jedná se o terminus technicus, vždycky je někdo odpůrce.... Spíš váš ex jedná v afektu, chce vás vydeptat - což se mu daří, myslím, že dítě je druhotné... Znám takové rodiče, bohužel. A opravdu by bylo nejlepší najít si někoho, s kým to bud

ODPOVĚDĚT
Olga B. (Michellinka) ID 169408, mimibazar.cz/michellinka (22.10.2014, 9:31)
No hlavne bych se nejak branila tem pomluvam. Vas ospod poradne nepracuje? ? Co to zkusit obratit a kdyz se uz ponekolikate nepotvrdilo tvrzeni vaseho expartnera, tak byh na nej podala zalobu pro pomluvu.

ODPOVĚDĚT
Lenka B. (Brizule) ID 488521 (22.10.2014, 9:43)
To je boj s větrnými mlýny. Takový člověk ještě pak přitvrdí. Nechci se tím zabývat víc, než musím. S tím chlapem nic neudělám, jen se musím naučit s tím co "nejkvalitněji" žít.

ODPOVĚDĚT
Olga B. (Michellinka) ID 169408, mimibazar.cz/michellinka (22.10.2014, 9:53)
Ale kdyz clovek porad ustupuje, tak ten druhy stejne neprestane, podle me potrebujedostat poradne pres prsty, aby si uvedomil, ze si to nenechate libit. Vim to z vlastni zkusenosti. Nekolik let jsem porad ustupovala, jen jsem se branila, ale nakonec jsem to byla ja, kdo zautocil a od te doby mam klid....

ODPOVĚDĚT
Maria V. (Archeoložka) ID 324621 (22.10.2014, 9:30)
Věštkyně by vám řekla část života jsme dole část nahoře bohužel -užívejte si s dítětem vyhledejte dobrou kamarádku podělit se o ty starosti řekla bych najít si partnera no já sama to neudělala držím palečky (hello) (hello)

ODPOVĚDĚT
Lenka B. (Brizule) ID 488521 (22.10.2014, 11:17)
Mám zkušenost, že chlapům se do vztahu s takovými problémy nechce. Dřív nebo později je to otráví a raději si najdou jinou s méně problémy. (F)

ODPOVĚDĚT
Lenka B. (Brizule) ID 488521 (22.10.2014, 9:27)
Jsem už zase obžalovaná! Sice terminus technicus, ale cítím se tak. Jako kdybych udělala něco špatného, že jsem porodila dítě a že se o něj starám dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Snažím se být v pohodě, nepřipouštět si to, ale pořád to v podvědomí je a cítím, že zase nedokážu "zhluboka dýchat", tíží mě to jako "špatné svědomí". Nechci takhle žít, nejsem tvrďák. Chci být pro své dítě máma v pohodě a usměvavá. Strašně moc to ve svém životě nechci, nechci zase lítat po soudech, úřadech, čelit intrikám otce. Ale vím, že se tomu nevyhnu a že mě zase čeká hodně smutku, bezmoci. Vím, že s tím budu muset žít následujících spoustu let a chci žít i s tím co nejlépe. Někdo zase musí žít s nemocí. Nebo jinými většími nepříjemnostmi života. Co s tím, prosím? Antidepresiva snad až na posledním místě. Nějaké terapie, kineziologie nebo co? Děkuji (F)

ODPOVĚDĚT
Jana P. (Januš) ID 170115 (22.10.2014, 9:36)
Vykašlat se na okolí, přestat se litovat. Uvědomit si, že někteří lidé mají mnohem horší starosti. Nebabrat se ve věcech, které nemohu ovlivnit a zaměřit se na to, s čím mohu něco udělat. Věnovat se dětem. Myslet pozitivně, žít každým dnem. Lehko se řekně, hůže udělá. Držím palce, ať se toho zbavíte. Ale čím více to k sobě pustíte, tím se budete cítit hůř. Zkustě zaměstnat mysl i ruce.

ODPOVĚDĚT
Jana P. (Januš) ID 170115 (22.10.2014, 9:38)
Nevím přesně o co jde, ale hlavně myslete na to, že toto vše nahrává druhé straně do karet. Snažte se být nad věcí a ne ustrašená chudinka, se kterou může každý mávat. Držím palce. (F)

ODPOVĚDĚT
Maria V. (Archeoložka) ID 324621 (22.10.2014, 9:33)
Procházky přírodou ale k psycholožce bych asi zašla ale dobré aby nedošlo na ty antidepresiva :-$

ODPOVĚDĚT
Lenka E. (lenina) ID 1050, mimibazar.cz/elenka (22.10.2014, 13:14)
A když by na ně došlo, prd by se stalo, protože s antidepresivy paní bude svým problémům čelit lépe a nebude jí to tak deptat

ODPOVĚDĚT