| Pavla V. (krasajda) ID 59152 (11.7.2010, 7:19) |
Jiřinečko , nejsou slova povzbuzení, musí to být hrozný pocit, že už NIKDY ji nepohladíš, neobejmeš, neuvidíš , neušlyšíš
ODPOVĚDĚT |
| | Jiřina L. (jiraluk) ID 188558 (11.7.2010, 8:10) |
Pavlinko já jsem věděla že to tak těžko ponesu Já mamku pořád vydím a slyším jednou mě řekla,počkej jak budeš bečet až tady jednou nebudu.A měla velkou pravdu,já se bojím jít na hřbitov
ODPOVĚDĚT |
| | Kamila P. (kampa) ID 193153 (11.7.2010, 14:25) |
Milá paní Jiřinko, občas k Vám nakouknu na Vaše nádherné panenky. Velmi mě mrzí Vaše ztráta drahého člověka. Já jsem také těžce nesla, když mi zemřela babička, skoro půl roku jsem nebyla schopna jít na hřbitov. Ale věřte, že vše časem přebolí a zůstanou Vám jen krásné vzpomínky na milého člověka.
ODPOVĚDĚT |
| | | Pavla V. (krasajda) ID 59152 (11.7.2010, 8:22) |
Jiřinko, bolet to bude pořád a to, že ji všude vidíš a slyšíš si dovedu představit a úplně cítím ten svíravý pocit v hrudi, že už NIKDY ...normálně u toho brečím, jsem hrozná ....chce to mozeček co nejvíc zaměstnat ...to už stejně děláš...panenkama, Aničkou a Páťou....drž se, časem bude o něco líp
ODPOVĚDĚT |