Umírá moje máma....
Prosím poradte....moje mamča po dlouhé nemoci umírá a já nevím jak se s tím srovnat....mám chvíle kdy brečím jako želva a ty střídají chvíle absolutní apatie....nechci radu běžte k psychiatrovi atd...tam chodím, ale spíš radu, jak a kdy bude líp.....
 | Markéta H. (Tailor) ID 7761 (24.3.2013, 22:14) | Pláču tady a přitom bych Vám chtěla říct,že se ji bude odcházet lépe,když bude vědět,že již může odejít.Ví, jak Vás tady nechává zlomené,ale musí cítit.že může odejít v klidu a bez výčitek.
Pracuji tam,kde duše opouští tělo,tam kde snad nalézá klid.
A když odcházela moje milovaná teta,tak jsem jí v duchu děkovala za statečnost,kterou projevovala během své nemoci a při tom všem trápení jsem si nepřála nic jiného,než aby byl Všemu trápení konec a ona našla klid.I když bych byla tisíckrát radši,kdybych ji mohla znovu vidět a slyšet.Musela jsem si stále říkat,že už prostě může jít.A chybí mi stále neskutečně moc.Hodně síly Vám při doprovázení ![[A]](//img-new.mimibazar.cz/h/bc/i/17.gif)
ODPOVĚDĚT |
|
| Helena Kovářová (Helouš) ID 40966 (24.3.2013, 22:07) | Mně maminka umřela před 6 lety, já byla čerstvě maminkou, ona babičkou prvního vnoučete, viděla ho jenom v nemocnici a ted vím, že na něj čekala. Já měla hnací motor v Adámkovi. Bylo to vše rychlé, odešla během 3 měsíců. Dano držte se, čas vše spraví, trošku. Teď píšu a brečím. měla jsem s maminkou krásný vztah. my ženy jsme silné, ale ty chlapy, táta Vás bude potřebovat. Odchází mu partnerka, kamarádka, milenka, ta která byla před Váma. Člověk si to neuvědomí, jak je to pro ně těžké. Vidím to na mém tatínkovi, nezvládl to, bohužel, i když jsem dělala co jsem mohla.
ODPOVĚDĚT |
 |  | Dana H. (Dana D16) ID 8289, mimibazar.cz/danad (24.3.2013, 22:11) |
Děkuju  mamča byla nemocná již dlouho...bála jsem se, že se nedočká mladší dcery....a min.týden jí bylo 5 let......takže opravdu byla silná moooc dlouho....musím zabrat ze všech sil a být tu pro děti, manžela a tátu....který bude bez mámy ztracen  snad to zvládnu.....musím
ODPOVĚDĚT |
| | Helena Kovářová (Helouš) ID 40966 (24.3.2013, 22:16) |
Dano, zvládnete!!!!!! Jsme silné bytosti. Maminka byla tady po nálezu rakoviny a úspěšné léčbě 12 let, pak se to podělalo také vinou doktorů, rok předtím byla na operaci a pak postupně vylézali problémy, operace další a ortel max. 3 měsíce. Já to pak brala, že to bylo vyzvobození, že se netrápila .
ODPOVĚDĚT |
|
| | Dana H. (Dana D16) ID 8289, mimibazar.cz/danad (24.3.2013, 22:07) |
Díky....přečtu si jí a dám přečíst i dceři....snad nám to bude k dobru
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jiřina S. (j_k) ID 3954 (24.3.2013, 21:34) | Mě maminka odešla před 6 lety...lékař nám říkal,to ,že vás tady denně nechávám na Jipce s maminkou,je jen proto,aby jste se s ní rozloučili...připravte se nato...!Nejde se na to připravit...mamince jsem četla její oblíbenou knížku,vyprávěla jsem jí zážitky,co jsme zažili...vyprávěla jsem jí o dětech...a to je to,co mě udrželo nad vodou..děti. To byl můj hnací motor,abych vše ustála.Je to těžké,nikdy se nato nepřipravíte...je to ztráta,kterou ničím nenahradíte...ale jak píšu..pokud máte dětičky,budte s nima,dají vám sílu...pokud nee, snažte si říkat,že se mamince uleví a havně neplakejte před ní.....a vše otupí čas..Jak jsem psala ,je to 6 let,ale bolí to a vhání slzy pořád...HODNĚ SÍLY!!!
ODPOVĚDĚT |
| | Dana H. (Dana D16) ID 8289, mimibazar.cz/danad (24.3.2013, 21:40) |
Děkuju já se právě snažím kvůli dětem a tátovi....jsou spolu téměř 50 let a je to pro něj mooooc těžké....vím, že tu musím být a fungovat pro holky a pro tátu, ale jsem na pokraji sil a nevím jak to ustát
ODPOVĚDĚT |
|
| veronika s. (nufins) ID 231658 (24.3.2013, 21:34) | pracuji v hospici jako sestra u terminálně nemocných - buďte s maminkou,řekněte ji co ji říct chcete ,vzpomínejte...a pak plačte,nechte si ty emoce prožít,bolí to a jedna rada není,chce to čas .
Netrápí se ten kdo zemřel,ale ten kdo zůstal.
ODPOVĚDĚT |
| Helena Kovářová (Helouš) ID 40966 (24.3.2013, 22:09) |
Veroniko, krásně jste to napsala . Já jsem mamince nosila pamlsky, na co si vzpoměla, vyprávěla jsem jí věci, co jsem spolu prožily, jak jí mám ráda....
ODPOVĚDĚT |
| | Dana H. (Dana D16) ID 8289, mimibazar.cz/danad (24.3.2013, 21:44) |
ano tak to jeee...už jsem jí i řekla proč mě to dělá, že to nezvládnu....starší dcera je na zdrávce a i když to taky špatně nese...tvrdí, že si povolání vybrala správně....je to taaak smutné.......
ODPOVĚDĚT |
|
 | Pavlína Z. (Zel32) ID 268303 (24.3.2013, 21:32) | Bude líp,až se s tím naučíte žít a přijme ten fakt.Jen jste na začátku cesty ....bude to bolestivé,kruté,ale čím víc ujdete tím se naučíte po ní jít.Budete fungovat jak robot,protože musíte.Až všechno utichne a převalí se ta největší vlna bolu,je lepší se něčím zaměstnat,jít mezi lidi,začít fungovat naplno aby jste zaměstnala mozek.Čas pomůže.Věřte mi.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Michaela W. (michaelka2) ID 289123 (24.3.2013, 21:27) | To je mi líto. Můj táta zemřel před patnácti lety. Měli jsme moc krásný vztah, byl to můj rádce a pomocník. Moc to bolelo a bolí to dodnes. Naučila jsem se s tím žít, ale nezvykla jsem si nikdy. Vždycky když se stane něco krásného, myslím na něj. Naposledy, když se mému bráškovi narodilo před měsícem miminko. Dodnes se mi o něm špatně mluví, hlavně s mou mladší dcerou, která se narodila pět let po jeho smrti .Stále nejsem schopná se podívat na jeho fotografie.
ODPOVĚDĚT |
|
| Simona H. (simonakl) ID 196494, mimibazar.cz/simonakl (24.3.2013, 21:26) | vím, že maminku s babičkou srovnávat nebudu a nechci, ale moje babička pro mě byla jako moje druhá maminka, starala se o nás, vodila mě do školky, jezdila jsem k ní, prostě jsem spolu byly hodně, hodnějšího člověka jsem v životě nepotkala, když jsme s ní už dlouhou dobu jezdily po mudrech, nakonec jsme se dozvěděly, že má rakovinu všude, sesypalo se mi vše....myšlenky typu:jak dlouho? se mi stále honily hlavou, babička byla člověk co se nikdy nevzdával, život měla velmi těžký a chtěla žít, do poslední chvíle bojovala jako lvice....nevím zda pro mě bylo horší vidět, jak každý den jí ubírá síly a jak nám odchází a nebo to, že bojuje i když víme, že je to boj marný, bylo to šíleně vyčerpávající....odešla nám letos v lednu, byla jsem s ní do posledního výdechu, bylo to hrozný, šílený a přesně, jak píšete pocity byly všemožný, chvíli pocit smíření, apatie a pak zase šílený pláč, nedokázala jsme
ODPOVĚDĚT |
| Simona H. (simonakl) ID 196494, mimibazar.cz/simonakl (24.3.2013, 21:27) |
nedokázala jsme si představit, že tu nebude a nešlo se mi s tím smířit, na umrtí se nejde připravit...babička odešla a já když sjem jela od ní a věděla, že už tu není a nebude, tak mě přepadl jakýsi klid, smíření, nevím, jak to popsat, jako dkyby mi ona dodala odvahu  do dneška není den, dky bych na ní nemyslela, mně furt vědomí říká, že tu je, ale nevidím jí, ale rozhodně nemám reálný pohled na to, že tu není a neuvidím jí, nevím, jak popsat co cítím, každý to má jinak, já si stále ale namlouvám, že teď už babičku nic nebolí a že se jí moc ulevilo, to je pro mě asi jediná útěcha, držte se!!!
ODPOVĚDĚT |
|
 | Monika G. (tygrik) ID 75173, mimibazar.cz/tygrik (24.3.2013, 21:23) | Dani, nevím kdy bude líp.....každý to snáší jinak.....mě umřela mamka před 14lety........byla nemocná, ale nečekala jsem to, že to půjde tak rychle.......nic mi nepomáhalo.....ani prášky ani chlácholení, že už je jí líp....potřebovala jsem se z toho prostě jen vybrečet a vybrečet.........na mě prostě nic jiného nezabíralo.....
Drž se!!!
ODPOVĚDĚT |
|
 | Darja P. (Darja70) ID 11158, mimibazar.cz/darja70 (24.3.2013, 21:22) | Dani, uvědomte si, jaké utrpení je to pro vaši maminku.Buďte s ní co nejvíc, řekněte jí ještě jak moc ji máte ráda.Až maminka odejde, bude to hodně těžké, ale Váš život pokračuje dál.Moje maminka tady není už 11 let a bolí to stále.Přeji hodně sil
ODPOVĚDĚT |
| | Dana H. (Dana D16) ID 8289, mimibazar.cz/danad (24.3.2013, 21:32) |
Děkuju jsem úplně zoufalá....musím se postarat o svou rodinu-mám 2 děti a tátu, který je s mamčou téměř 50 let......a nezvládá to snad ještě víc než já.....chvílema mám pocit, že bych snad chtěla odejít s ní....ale vím, že musím být pro ty co zůstávají....jen je to tak těžké
ODPOVĚDĚT |
| |  | Petra k. (petulisek) ID 125836 (25.3.2013, 8:01) |
Mě zemřel táta náhle ve 48 letech, máma byla o 9 let starší a velmi těžce to nesla, mému synovi bylo tenkrát 1,5 roku a já nevěděla o koho se starat dřív....dnes má mamka silného alzheimera, starám se o ni se sestrou, přebalujeme j i a jsme rády, když nás pozná...je to jakoby tady s náma už nebyla, jako jiný člověk, máma mi chybí, ta "stará" máma, ne ta popletená osůbka, na kterou se koukám a bolí mě srdíčko, že jí nemůžu vrátit zpátky... vydržte. Nikdo neví kdy bude líp, záleží na tom, jak rychle si na to zvyknete. Nikdy nepřestane chybět, ale pokud se s tím smíříte, naučíte se s tím žít. Své rodiče si nosíme s sebou celý život, každý kousek nás vznikl díky nim, jsou tedy s námi...a Vaše máma tu ještě je! Buďte s ní, pokud je to jen trochu možné, na srovnání se se životem budete mít dost času. Přeji hodně sil.
ODPOVĚDĚT |
|
![[A]](http://img-new.mimibazar.cz/h/bc/i/17.gif)
mamča byla nemocná již dlouho...bála jsem se, že se nedočká mladší dcery....a min.týden jí bylo 5 let......takže opravdu byla silná moooc dlouho....musím zabrat ze všech sil a být tu pro děti, manžela a tátu....který bude bez mámy ztracen 
snad to zvládnu.....musím
do dneška není den, dky bych na ní nemyslela, mně furt vědomí říká, že tu je, ale nevidím jí, ale rozhodně nemám reálný pohled na to, že tu není a neuvidím jí, nevím, jak popsat co cítím, každý to má jinak, já si stále ale namlouvám, že teď už babičku nic nebolí a že se jí moc ulevilo, to je pro mě asi jediná útěcha, držte se!!!
