(recept
si oblíbili 4 návštěvníci)
Pohanka
Postup přípravy
Pohanka
Pohanka je pseudoobilovina. Pro vysokou výživovou hodnotu je pohanka označována jako funkční potravina.
Pohanka jedlá je až metr vysoká vzpřímená jednoletá rostlina. Nepatří botanicky mezi obiloviny, ale je spřízněna se šťovíkem a s rebarborou. Pochází pravděpodobně z Číny. Dnes se ve velkém rozsahu pěstuje v USA, v Kanadě, ve Francii, v Rusku i na Ukrajině. Pohanka je odedávna pěstována pro plody, nutričně cenné, tmavohnědé trojboké nažky. Po opražení mají jemně oříškovou chuť. Plody dále obsahují sacharidy, bílkoviny, zdraví prospěšné tuky, vlákninu, vitaminy skupiny B, velké množství vápníku, draslíku a fosforu. Jsou nutričně velmi hodnotné a zároveň dietní.
Konzumuje se zejména její plod, kterým je jednosemenná trojboká nažka. Slupka semena je velmi tvrdá a odstraňuje se buďto mechanicky, kdy nedochází ke znehodnocení živin a výsledná barva krup je světlá, anebo termicky s tím, že v tomto případě je většina živin znehodnocena a kroupy mají barvu hnědou. Slupky pohanky se využívají buďto k výrobě pohankového čaje nebo jako výplň do polštářů. Pohankové slupky mají mj. mikromasážní účinky na krční páteř, případně na jinou část těla. Polštářky výborně pomáhají při spánku, proti ztuhlým šíjovým svalům. Dají se nahřát a přiložit na bolavé místo : např. na kolena s artrózou, na břicho při bolestivé menstruaci, na ztuhlé šíjové svaly. Působí proti migréně, nespavosti, při chorobách uší a očí.
Pohanka chrání před srdečními chorobami a před zvyšováním krevního tlaku. Obsahuje velmi důležitý vitamín P nebo-li rutin. Je významná z hlediska složení minerálů (mangan, selen, měď), vitamínů (např. C, B1, niacin, E a B2) a vláknině. Dále přispívá ke snižování hladiny cholesterolu a k prevenci aterosklerózy. Rutin udržuje pružné cévy, brání tvorbě krevních sraženin a křečových žil.
Cholin obsažený v pohance regeneruje jaterní buňky po prodělání jaterních chorob či poškození alkoholem a léky. Pohanka dokáže zatočit i s viry způsobujícími nachlazení a dokonce funguje i jako skvělá prevence před vznikem oparů.
Tato rostlina a její semena, která jsou moučná, takže se hodí i pro výrobu pohankové mouky, je ceněna také pro svou vysokou biologickou hodnotu bílkovin, vyváženému složení esenciálních aminokyselin a příznivému složení mastných kyselin v tuku. Navíc je velmi lehce stravitelná a neobsahuje lepek, je tedy vhodná i pro osoby trpící celiakií.
Pohanka je přirozeně bezlepkovou potravinou a prodává se loupaná, neloupaná, jako lámanka i jako mouka.
Pohanku lze připravovat na různé způsoby a to jak na sladko, tak na slano. Vaříme ji krátce v dvojnásobném množství vody s trochou soli. Vodu nikdy nesléváme – ztratili bychom příliš velké množství cenných látek. Spíše ji necháváme pod pokličkou bobtnat, dokud do sebe nevsákne veškerou tekutinu.
Pohanka je pseudoobilovina. Pro vysokou výživovou hodnotu je pohanka označována jako funkční potravina.
Pohanka jedlá je až metr vysoká vzpřímená jednoletá rostlina. Nepatří botanicky mezi obiloviny, ale je spřízněna se šťovíkem a s rebarborou. Pochází pravděpodobně z Číny. Dnes se ve velkém rozsahu pěstuje v USA, v Kanadě, ve Francii, v Rusku i na Ukrajině. Pohanka je odedávna pěstována pro plody, nutričně cenné, tmavohnědé trojboké nažky. Po opražení mají jemně oříškovou chuť. Plody dále obsahují sacharidy, bílkoviny, zdraví prospěšné tuky, vlákninu, vitaminy skupiny B, velké množství vápníku, draslíku a fosforu. Jsou nutričně velmi hodnotné a zároveň dietní.
Konzumuje se zejména její plod, kterým je jednosemenná trojboká nažka. Slupka semena je velmi tvrdá a odstraňuje se buďto mechanicky, kdy nedochází ke znehodnocení živin a výsledná barva krup je světlá, anebo termicky s tím, že v tomto případě je většina živin znehodnocena a kroupy mají barvu hnědou. Slupky pohanky se využívají buďto k výrobě pohankového čaje nebo jako výplň do polštářů. Pohankové slupky mají mj. mikromasážní účinky na krční páteř, případně na jinou část těla. Polštářky výborně pomáhají při spánku, proti ztuhlým šíjovým svalům. Dají se nahřát a přiložit na bolavé místo : např. na kolena s artrózou, na břicho při bolestivé menstruaci, na ztuhlé šíjové svaly. Působí proti migréně, nespavosti, při chorobách uší a očí.
Pohanka chrání před srdečními chorobami a před zvyšováním krevního tlaku. Obsahuje velmi důležitý vitamín P nebo-li rutin. Je významná z hlediska složení minerálů (mangan, selen, měď), vitamínů (např. C, B1, niacin, E a B2) a vláknině. Dále přispívá ke snižování hladiny cholesterolu a k prevenci aterosklerózy. Rutin udržuje pružné cévy, brání tvorbě krevních sraženin a křečových žil.
Cholin obsažený v pohance regeneruje jaterní buňky po prodělání jaterních chorob či poškození alkoholem a léky. Pohanka dokáže zatočit i s viry způsobujícími nachlazení a dokonce funguje i jako skvělá prevence před vznikem oparů.
Tato rostlina a její semena, která jsou moučná, takže se hodí i pro výrobu pohankové mouky, je ceněna také pro svou vysokou biologickou hodnotu bílkovin, vyváženému složení esenciálních aminokyselin a příznivému složení mastných kyselin v tuku. Navíc je velmi lehce stravitelná a neobsahuje lepek, je tedy vhodná i pro osoby trpící celiakií.
Pohanka je přirozeně bezlepkovou potravinou a prodává se loupaná, neloupaná, jako lámanka i jako mouka.
Pohanku lze připravovat na různé způsoby a to jak na sladko, tak na slano. Vaříme ji krátce v dvojnásobném množství vody s trochou soli. Vodu nikdy nesléváme – ztratili bychom příliš velké množství cenných látek. Spíše ji necháváme pod pokličkou bobtnat, dokud do sebe nevsákne veškerou tekutinu.
Chutnalo vám? Podělte se s přáteli o recept
Recepty mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé