Kapitola o lepku a nejen o něm -část druhá :-)

Vymílaná bílá pšeničná mouka je již druhé století základem stravy.Situaci ještě zhoršuje ta skutečnost,že v převážné většině se konzumuje v podobě pečené mouky,kde se vazba škrobu a lepku umocnuje a možnost rozložení lepku v žaludku klesá.
Vzhledem k masovosti rozšíření bílého pečiva a jeho soustavné konzumaci po několik generací se vytvořilo chronické poškození metabolismu,které se dědí z generace na generaci,a stav střeva se pochopitelně zhoršuje,s tím se zhoršuje i střevní imunita a imunitní reakce populace.Je to jeden z důvodů přibývání alergií,únavových syndromů,kožních,neurologických a kloubních problémů.Poslední výzkumy jasně ukazují,že i autismus je jedním z důsledků působení lepku na mozkový systém ,který ještě neukončil svůj vývoj.Opět zde platí,že to není jediná příčina,ale při vysazení lepku a mléčné bílkoviny ze stravy takto postižených dětí dochází k významnému zlepšení jejich postižení.
Všechna tato zjištění nás vedou již mnoho let k tomu,že se snažíme jak sami u sebe,tak u svých pacientů vysazovat nejen bílou mouku ,ale pečivo vůbec.Současné celozrnné pečivo bohužel není tím správným řešením,nebot je to vždy většinou bílá mouka doplněnán o otruby a vše je přibarveno ,nebo v lepším případě opražené, aby to získalo barvu-tmavé pečivo které chtějí lidé.Navíc je zřejmé,že reakce takto poškozených střev vzniká již na jakoukoli formu lepku.
Proto se u zdravých lidí vyplatí,aby pečivo nebylo základem stravy a zůstalo jen pochutinou.Takto by měly být vedeny i děti.Těstoviny.kde zpracování lepku umožní žaludku lépe je rozložit,jsou menší zátěží.U nemocných dětí i dospělých,zvláště tam,kde je nějaká porucha imunity,je velmi často třeba vysadit lepek úplně ,a to důsledně.V těžších případech bývá zátěž na všechny lepkové obiloviny,tedy na pšenici,žito ,ječmen,oves,v lehčím případě jen na pšenici,nebo pšenici a žito.
Mnohom let již zkoumáme důsledky lepku na náš organismus,jediným dostupným kritériem jsou nám naši pacienti a jejich cesty od nemoci ke zdraví.Můžeme říci ,že výsledky jsou velmi povzbudivé a mnohdy až zázračné.Vždy je to pro nás velká radost a ta nejlepší odměna.Není vždy jednoduché změnit v tomto smyslu jídelníček,ale námaha ,kterou je třeba vynaložit,se mnohonásobně vrátí v pocitu zdraví a to jistě stojí za to.
Pro úplnost si zopakujme které obiloviny jsou bezlepkové-rýže ,jáhly,pohanka ,kukuřice,amarant a quinola.Když k tomu přičteme mouky,těstoviny,knedlíky ,a extrudované výrobky z nich vyrobené a vezmeme v úvahu kombinace a různé způsoby úpravy,pak vznikne tolik možností,že se nám to ani nezdá.Chce to jen trochu přemýšlení,fantazie a občas nějakou tu dobu strávenou v kuchyni.Není to ztráta času,vždyt ušetříme hodiny strávené u lékaře ,ale i čas promarněný pocitem nemocnosti a únavou.
Stále více přibývá dětí i dospělých u kterých byla lékařsky stanovena diagnoza celiakie,tedy alergie na lepek.Byly napsány kuchařky pro bezlepkovou dietu,existují výrobci,kteří produkují bezlepkové potraviny.Bohužel je třeba konstatovat,že tato snaha zůstává na půli cesty.Je zde sice důsledně vysazen lepek,ale tím celá snaha končí.Celiakie je onemocněním střeva,a proto je třeba,aby strava byla zvolena tak ,aby střevo nezatěžovala,ale naopak vedla k jeho regeneraci.Toto kritérium však splněno nebývá.Navíc v těchto potravinách najdeme mnoho chemických látek ,škodlivých ingrediencí a nestravitelných komponentů,jako je třeba sojová mouka,brambory,cukr,arabská guma,drždí...Pečená,byt bezlepková mouka rozhodně není vhodnou cestou při léčbě celiakie.Vedle bezlepkových obilovin je třeba zastoupení tepelně upravené zeleniny a luštěnin.Pak je šance,že nejen odezní alergie,ale vybuduje se imunita ,která bude dobrým základem zdraví po celý život.
Do jednoho roku života se vyvíjí kvalita střevní sliznice a s ní i střevní imunita,proto je střevo značně citlivé a lepek může tuto sliznici zatížit a poškodit,Spolu s dalšími negativními vlivy jako jsou plísně ,bakterie ,viry ,očkování ,či antibiotika a podobně ,může dojít nejen k poruše imunity,ale i krůzným druhům onemocnění,kdyse nestrávený lepek dostane do krevního oběhu a může pak poškodit různé tkáně.