Dítě číslo dvě

Vždycky jste plánovali mít více dětí? Dříve či později přijde čas, kdy se rozhodnete (nebo to náhoda zařídí za vás) svou domácnost rozšířit o dalšího nového člena. Ale jsou věci, na které se patrně nelze připravit. Ale je dobré o nich aspoň vědět – protože s příchodem druhého dítěte to zdaleka nebude tak, jako s příchodem toho prvního. Jaké jsou nástrahy dvoučetného rodičovství? Jaké jsou strachy a novinky, se kterými se rodiče potýkají?

Jakmile objevíte podruhé v životě dvě čárky na těhotenském testu, stejně jako poprvé, zažijete v tom ideálním případě obrovskou radost. Průběhem času si uvědomíte, že i když je to všechno podruhé, zdaleka to neznamená, že je to to samé.

Větší klid v těhotenství. Jeden z největších rozdílů, který zažijete, je mnohem větší klid v těhotenství. Už se tolik neplašíte, už máte představu, co vás čeká, jaká vyšetření, jaké pocity, jaké informace. Do tašky do porodnice si zabalíte jenom to, co budete doopravdy potřebovat, nebudete mít stres z návštěv u lékaře. Kromě tedy všudypřítomných obav o to, aby všechny zprávy byly dobré.

Kluk, holka? Pokud čekáte dítě opačného pohlaví, než už máte doma, může ve vás začít hlodat praktický rodič a otázky o výchově, péči, budoucnosti. Přece jen, chlapci i děvčata potřebují trošku jiné přístupy celý život a to rovnou od narození.

Troška zklamání. U prvního dítěte je všechno poprvé, většinou pro všechny okolo. Mámu, tátu, prarodiče, širší příbuzenstvo, kamarády. A dítě číslo dvě... je prostě druhé. Reakce na oznámení těhotenství nemusí být takové, jaké bychom si představovali, rozhodně asi nebudou tak radostné, jako u prvního. A od porodu po pasení koníků, všechno už tu bylo. Jak u vás, tak u miminka. A možná se kvůli tomu budete cítit vůči svému druhorozenému provinile.

Otázka lásky. Pokud nad tím budete přemýšlet a nezastavíte myšlenku hned v zárodku, celým těhotenstvím vás bude provázet myšlenka – je možné, abych své druhé dítě milovala stejně jako to první? A supertajná odpověď vašeho nitra bude, že si to absolutně nedokážete představit.

Jedna, dvě, tři. Mít jedno anebo dvě děti je extrémní rozdíl V návalu práce, v pozornosti, únavě, organizaci a někdy i nedostatku energie a radosti. Dobrá zpráva ale je, že přechod ze dvou dětí na případné tři je potom jako procházka růžovým sadem.

Zlepší se váš úsudek. Ve všem. V tom, kam je potřeba investovat čas, kdo potřebuje vaši energii více, jaké jsou priority v domácnosti. Protože proč? Protože se prostě rozkrojit nemůžete. A věnovat se všemu na sto procent vás velmi brzy přivede ke kolapsu nebo do blázince.

Každé dítě je jiné. Když už vyjdete z údivu, že se vám podařilo přivést na svět jednoho člověka, který se naučil smát, mluvit, vyvinula se mu osobnost, smysl pro humor a vůbec se z něj stává plnohodnotný člen domácnosti s vlastními názory, může se stát, že pro vás bude automatická představa, že druhé dítě bud stejné. A ono ne. Potkají vás jiné zdravotní problémy, jiný vývoj, jiná malinká, ale neustále rostoucí osobnost.

Čeká vás hodně práce. Hodně. Všichni víme, že porod bude bolet. Ale představoval si někdo z nás, jak a jak moc? Bohužel, každá zkušenost je nepřenosná. Víme, že nám se dvěma dětmi přibude práce. Ale kolik, to si neumíme představit. A tak je nesmírně důležité dělat to nejlepší podle sebe, nemít výčitky kvůli potřebě trávit čas o samotě nebo svými koníčky, nebičovat se za to, kolik lásky a energie dáváte jednotlivým členům domácnosti a neklást na sebe nereálné nároky.