Mačkáte dětem palec při koupi bot? Nemá to smysl!

Nákup jakýchkoliv bot bývá sám o sobě těžký a náročný. Víte však, jakých kritérií byste si měli všímat, když neobouváte sebe, ale míříte do oddělení s dětskou obuví? Připravili jsme pro vás přehled nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí rodiče při nákupu dětských bot.

Takže jak je to s tím palcem? Většina z nás jistě aplikovala zažitý způsob měření, který spočívá ve stlačení boty v místě, kde má vaše dítě palec. To je ovšem veliká chyba. Většina dětí totiž v botě automaticky pokrčí prsty, a vy tak odcházíte z obchodu s velikostí řádově o číslo menší, ne-li hned o dvě čísla. Vezmeme-li do úvahy, že děti jsou poměrně apatické k nepohodlí svého obutí, protože mají snížený práh citlivosti vůči bolesti a tlaku, ani vám neoznámí, že by je bota trápila – nožka se botě přitom značně přizpůsobí.

Co dalšího potřebujete vědět?

1. Jsou jim opravdu dobře?

Kalendář k ruce. Ne každý rodič kontroluje růst nohy tak často, jak by bylo potřeba. Noha malého dítěte roste rychlostí 15 – 18 milimetrů za rok, u starších dětí pak 8 – 12 milimetrů za rok. Průměrně tak potřebuje měnit botu dvakrát až třikrát ročně. Rodiče by měli průběžně kontrolovat u dětí velikost chodidla, a to u předškoláků a mladších školáků každé dva až tři měsíce, u starších školáků každé čtyři až pět měsíců a u mladistvých jednou za půl roku.

2. Nemá nějakou vadu?

Specialita pro nemocné. Nejprve si ujasněte, jestli dítě nepotřebuje přeci jen nějakou specialitu, třeba hodně pevný podpatek, hodně širokou obuv, ortopedické vložky, speciální ortopedickou obuv a podobně. Na to by vás měl při pravidelné preventivní prohlídce upozornit pediatr, případně by měl dítě odeslat na vyšetření ke specialistovi, jako jsou pediatr, rehabilitační lékař či ortoped.

3. Hodně záleží na způsobu užití

Kam se bota vypraví? Pokud má dítě nožky zdravé, lze vybírat ze standardní obuvi. Na začátku rozhodování stojí otázka, na co bude obuv používána – na sport, na chůzi po městě či do přírody.

Na materiálu záleží. Volte přírodní materiály, při dostatku financí pak i nepromokavé membrány. Ty vám ušetří peníze za další boty „do rezervy“. Oblíbené logo žirafky například garantuje nezávadnost materiálů obuvi. Ale pozor, nic neříká o její vhodnosti pro nohy právě vašeho dítěte.

4. Kvalita zpracování

Obuv vezměte do ruky a pečlivě prohmatejte. Důležitý je hlavně vnitřek – nesmíte nahmatat žádné tužší švy, vyčnívající dílky nebo tuhý povrch. Malé dítě vám neřekne, že bota nesedí, jen pozmění svou chůzi a obuvi se přizpůsobí. Pak prohlédněte i zevní část bot – špička musí být ohebná, aby nebránila přirozeným pohybům nožek a prstů. Zároveň ale zadní část obuvi – opatek – musí být pevnější a dostatečně pevně spojený s podrážkou, aby obuv neplandala na noze. Přední část boty musí být natolik široká, aby se v ní prsty netísnily.

5. Zkoušejte

Zásadní je zkoušení. Pokud dítě spolupracuje, máte vyhráno. Vyndejte vnitřní stélku a zkontrolujte její velikost a tvar v poměru k noze dítěte tak, že ho na stélku na zemi prostě postavíte. Pak obuv obujte a pořádně utáhněte. Bota musí dobře dolehnout na oblast nártu, aby v ní noha neproklouzla dopředu a prsty se neotlačily o špičku bot. Pokud si nejste jistá velikostí boty, pak obujte na každou nohu jinou velikost a sledujte dítě při chůzi. Pokud je bota velká nebo malá, chůze je horší – dítě zakopává, kroutí nohou a podobně. Dneska se naštěstí dá vyzkoušet a případně vrátit i obuv koupená on line.

6. Jak velký má být nadměrek?

Něco do rezervy. K výslednému měření nožky a boty je nutné připočíst takzvaný nadměrek, který činí asi 12 mm. Polovina nadměrku slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů a polovina počítá s růstem chodidla. A doplňuje, že přeměření velikosti je třeba provádět při každém nákupu, protože výrobci obuvi nepoužívají shodné číslování.

7. Zvažte váhu

Řádně potěžkejte. Posledním faktorem je váha obuvi a zvláště váha špičky bot – potěžkejte proto botu na své ruce. Pokud je těžší, neberte ji. Vaše dítě pozná každý gram a dříve se unaví. Výjimkou je samozřejmě zimní obuv, která má ze své podstaty větší váhu, ale i tam lze vybírat. Nedoporučují se sněhule na delší chůzi, na výběr je řada mnohem kvalitnějších bot. Těžká špička boty pak může způsobit nebo alespoň zhoršit vtáčení špiček a zakopávání nohou vašeho dítěte.

(red)