Zobrazit přihlášovací formulář

Domácí úkoly: Mají je rodiče podepisovat nebo ne?

Domácí úkoly: Mají je rodiče podepisovat nebo ne?

Je škoda, když někteří kantoři berou úkol bez rodičovského podpisu jako úkol nevypracovaný doma a tudíž pro ně neplatný. Je to fér? Podle nás moc ne. A to aby rodiče, potažmo jejich dítě, byl rádi, že se to obešlo bez jízlivého komentáře, písemné poznámky a že navrch nedostalo třeba další úkol. Za trest.

 

Jsou možná děti, které si školní úkoly píší samy od sebe a ještě je včas dají rodičům podepsat. Ale většina školáků je jiná. Na úkoly zapomínají, když už si na ně díky rodičovskému připomenutí vzpomenou, snaží se je odbýt anebo je nedokážou udělat bez pořádné rodičovské spolupráce. Výsledkem je tak často pocit, že úkoly jsou zvláštním trestem pro otce a matku. A to ani nemluvíme o tom, jak některé školy lpí na tom, aby úkoly byly, stejně jako každý zápis v notýsku, podepsané.

Zdá se, že otázku, zda domácí úkoly mají nebo nemají být podepsané, lze považovat za citlivý bod českého školství. Stejně jako otázku, kde přesně se musí domácí úkoly psát. A vůbec, jak je možné, že na některých školách to jde bez nich a jinde je děti dostávají i na víkend nebo prázdniny?

 

Dítě se má učit ve škole, a proto úkoly nedávám

Podle všeho to závisí zejména na rozhodnutí kantora, což dokládá i pražská učitelka. "Jsem toho názoru, že děti se mají učit ve škole a je mou ctí, abych s nimi stihla všechno probrat a ony tak žádné úkoly doma psát nemusely," říká jedna kantorka, která učí na prvním stupni základní školy v centru Prahy.

Po dětech doma chce jen to, aby si doma nahlas četly a po rodičích, aby je k tomu nalákali. A ne, aby je čtením strašili.

Většina učitelů, s nimiž jsme mluvila, je však opačného názoru - dětí musí mít písemné úkoly, aby si učivo zopakovaly. A prý také proto, aby rodiče viděli, co děti probírají. "Nevím, zda si učitelka umí představit běžný rodinný život, ale doma se po družině a kroužcích sejdeme běžně také v šest večer, dítě padá únavou, já vařím večeři, manžel venčí psa a do toho máme psát úkol," popisuje Brňanka Kamila, která proto považuje každodenní domácí úkoly, které musí být zítra hotové, za trest a to především pro rodiče.


A podpis je kde?

"Radši bych si s dítětem povídala, ale ne, musím nad ním stát a buzerovat ho, aby v úkolu moc neškrtalo. Přitom je mi ho líto, protože vím, že je prostě přetažené. Bohužel, u nás ve družině se úkoly psát nesmí," dodává rozhořčená matka. Důvody jí jednou vysvětlila třídní jejího syna - dítě by ve družině úkoly odbylo nebo opsalo. Doma na ně má větší klid a navíc se do nich mohou zapojit i rodiče. No právě.

Navíc ty podpisy. Pobavila mě v tomto směru historka jedné matky. Její dcera je od první třídy jasná vzorná žákyně, sbírá jednu pochvalu za druhou. Tuhle však přišla domů a byla smutná, pochvalné razítko v notýsku chybělo. Důvod? Maminka jí každý den nepodepisuje pochvaly, které už dostala dříve. Tak to nám rozum úplně nebere. A je to pro změnu trest pro dítě.

(red)

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie