Jak co nejsnadněji ukládat děti ke spánku?

Spousta z následujících strategií funguje jak pro miminka, tak pro starší děti, kdy ještě máme nad jejich spánkovým režimem jakous takous kontrolu. Děti potřebují mnohem více spánku než dospělí, a kolik hodin to je přesně pro dítě ve vašem věku, to se dozvíte většinou u dětského lékaře nebo při běžné přípravě na rodičovství. Ale se spaním, respektive s ukládáním ke spánku, bývají potíže. Jak si s nimi poradit?

Děti potřebují dobře jíst a dobře spát. Člověk je jeden z mála živočišných druhů, kterým vývoj v dospělého jedince trvá tak dlouho – ale není se čemu divit, v našich tělech je toho hodně, co se musí vyvíjet. A kvalita spánku je extrémně podstatná (a to i pro dospělé).

Co všechno můžeme udělat proto, aby bylo ukládání ke spánku, ale i spánek samotný, pro naše děti co nejkvalitnější?

• Pokud hluboce zapátráme v paměti, možná si vzpomeneme, jaké to bylo, když nás naši rodičové ukládali ke spánku, jaké jsme měli rituály, jak byli důslední, čeho jsme se báli, co se nám líbilo a tak dále. A možná nám to pomůže trošku pochopit, co se děje s našimi dětmi, když je dáváme spát.

Spánek se týká celé rodiny. Ne nadarmo to učíme naše děti, i pro nás je to důležité. Mít plus mínus pevný spánkový režim, a to i o víkendech, je pro naše tělo velmi zdravé. Jak děti, tak rodiče, by ho měli mít. Pravidelnost je pro dítě velmi uklidňující faktor, měli bychom ho obklopovat věcmi, které mu dávají pocit bezpečí tím, že se na ně může spolehnout. Děti by měly usnout od 15 do 30 minut po uložení do postele a přes den nebýt unavené. Tak poznáme, že mají dostatek kvalitního spánku.

Partneři táhnou za jeden provaz. Nemůžeme se snažit zavádět rutinu dítěti sami. S partnerem bychom se na ní měli předem domluvit, jaké rituály bude zahrnovat, kdo bude číst knížku, jestli se bude pouštět pohádka. Konzistence v chování, požadavcích a nárocích na jejich dodržování je klíčová. Jakmile jeden z partnerů sabotuje druhého snahu, vlastně to nemá moc cenu.

Rituály a rutina. Děti je dobré upozorňovat vždy dopředu, že se čas k ukládání do postele blíží. Třeba deset minut předem a přes to nejede vlak. Pak může následovat celá řada rituálů. Některé jsou nutné, jako třeba koupel, vyčistit zuby, převléct se do pyžama, jiné volitelné, byť doporučené, například chvilku si popovídat, pak přečíst pohádku, pustit audioknihu, pomazlit se a tak dále. Celá tato rutina (bez koupele) by neměla zabrat více než půl hodinky.

• Děti se velmi často bojí. Rituály a rutina je mohou uklidňovat, někdy to ale nestačí. Jak přijít dětských strachům na kloub? A čeho se malé děti nejčastěji bojí? Asi nás napadne samota, odloučení nebo třeba noční můry, ale co třeba počasí? Více o dětském strachu se dozvíte v našem speciálním článku.

Svačinka před spaním? Dětský metabolismus je jak splašený a někdy děti doopravdy potřebují něco malého před spaním, aby se v noci nebudily s hladem. Vhodné je celozrnné a grahamové pečivo, kousek ovoce, mléko nebo mléčné výrobky, troška tvarohu, pokud dítěti nevadí. Jenom to nesmíme přehnat s množstvím, protože v takovém případě by spánek moc kvalitní nebyl.

Okolí a podmínky. Každý máme nějaké preference a to, že například my sami jsme zimomřiví, nemusí znamenat, že naše dítě potřebuje pyžamo s dlouhými rukávy a dvě peřiny. Děti se často odkopávají, to bychom měli mít na paměti, ale obecně se tělu spí lépe, když je kolem chladněji (ne zima). Stejně tak je třeba ticho a tma, i když spousta dětí se potmě bojí (v takovém případě existují noční lampičky, nebo prostě nechat přivřené dveře).

Oblíbená hračka. Nemusí to samozřejmě být hračka, může to být polštář nebo třeba plyšák na poličce, který se kouká jistým směrem. Děti potřebují mít o ruce něco, co je uklidňuje, když tam není rodič. To může být cokoliv a mnoho dětí si vybere za oblíbené věci, které by nás ve snu nenapadly. Třeba vařečku nebo papuč.).

Sledujte, jestli nemá se spánkem problémy. Například těžké dýchání, chrápání, hlasité dýchání během spánku, nespavost, odmítání jít do postele, noční běsy a tak dále. Přes den bývají nevyspalé děti podrážděné, unavené, ospalé, někdy se přejídají, někdy mohou trpět nechutenstvím. O jakýchkoliv abnormálních stavech byste si měli promluvit s lékařem.

Máte své tipy, jak dětem pomoct s usínáním? Podělte se s ostatními, třeba jim pomůžete!