Co s jídlem, když se nepovede

Co dělat s přesolenou omáčkou asi víme, ale co třeba s připálenou? A jak na zvadlou nebo převařenou zeleninu nebo okoralý chleba, navlhlé chipsy? Je pravda, že plýtvání potravinami je v takzvaně moderní společnosti velmi běžný, ale o to víc nežádoucím jevem. A tak bychom měli myslet trošku ekonomicky, a co se nemusí vyhodit ještě nějak zužitkovat. A je to o dost jednodušší, než bychom si mysleli.

To, že se plýtvá jenom v našem moderním světě, není tak úplně pravda. Když se podíváme na celý řetězec od pěstování nebo chovu až po konečnou konzumaci námi, jakožto koncovými spotřebiteli, ztráty jsou všude. V méně rozvinutých zemích dochází ke ztrátám při samotném pěstování, sklízení a třeba přepravě, a čím víc do moderna, tím víc se plýtvá v obchodech, skladech a mezi námi, spotřebiteli. Je ale pravda, že tento ne zrovna chvályhodný žebříček vedeme.

Když si sáhneme pořádně do svědomí, kolik toho, co nakoupíme, nakoupíme zbytečně? Kolik vyhodíme prošlých potravin, kolik zbytků, kolik vyplýtváme času na přípravu něčeho, co se nakonec nesní? Máme pro vás pár tipů, jak zregenerovat jídlo, které bychom normálně prostě vyhodili (a s ním všechnu práci a zdroje vynaložené na výrobu nejen surovin, ale také jejich obalů a nákladů na logistiku). Všechno má totiž i širší perspektivu.

Zvadlá zelenina. Mrkve, papriky, ředkvičky, salát, brokolice, řapíkatý celer, veškerá listová zelenina, zelí... to všechno sice můžeme správně skladovat, když ale přetáhneme dobu, prostě nám ta zelenina zvadne. Nic není ztraceno – pomůže ponořit ji na deset až patnáct minut do ledové vody. Zelenina vodu natáhne zpátky a zelenina se pěkně vrátí zpátky do křupavého stavu.

Gumové pečivo. Když necháme rohlíky v uzavřeném sáčku, asi na ně druhý den moc chuť mít nebudeme. To se nám může stát klidně i s chlebem nebo třeba s chipsy, krekry, sušenkami a podobně. Trik? Trouba. Pečivo je třeba znovu vysušit od vlhkosti, která stojí za ztrátou křupavosti, takže všechny výše zmíněné pochoutky můžeme dát na minutu, dvě, tři (to si budete muset odzkoušet na vlastním spotřebiči) do trouby a všechno bude jako nové. Kromě chleba, ten nám malinko zkřupaví, takže z něj budeme mít tak napůl topinku. Ale třeba na toastový chleba to funguje skvěle.

• Tip Mimibazaru: Vysušené drobky z pečiva můžeme využít do salátů místo krutonů.

Přesolené jídlo. Přesolit omáčku nebo polévku je celkem jednoduché, ale ne vždycky máme dost ingrediencí na to ji naředit a zvětšit její množství. Můžeme přidat trochu octa, citrónovou šťávu nebo hnědý cukr, podle chuti připravovaného pokrmu. Stejně tak můžeme naředit vodou (za cenu ztráty ostatních chutí), nebo neslaným vývarem, popřípadě čerstvými rajčaty, pokud se to k chuti hodí. A samozřejmě – jak už asi víme, pomůže dát do omáčky nebo polévky vyvařit syrový brambor. Ten do sebe sůl natáhne.

Spálené jídlo. To, co se spálilo, samozřejmě nezachráníme, ale můžeme zachránit zbytek – a odstranit z něj tu nelibou pachuť. Jakkoliv je to možné sesbírejte z hrnce nebo pánve to, co se zachránit dá, a přendejte to nového hrnce. Na něj položte mokrou látku a jídlo znova zahřívejte. Látka do sebe natáhne pach spáleniny. To samé udělá krajíc chleba, ale my nechceme přece plýtvat ani tím krajícem chleba. Protože ten už se pak jíst nedá.

Převařené jídlo. Pokud převaříme zeleninu, brambory, cokoliv, není cesty zpět – ale z většiny se dá udělat polévka nebo pyré. Stačí přelít do mixéru, přidat smetanu nebo mléko a máme hotovo. I převařenou rýži můžeme použít – na zahuštění polévek, jako nádivku, místo pečiva do karbanátků a tak dále. Nebo ji rozvařit ještě více – tentokrát v mléce, a máme sladkou mléčnou rýži.