ViETNAM: skryté perly Phu Quocu

Zatímco v minulém týdnu jsme se byli podívat na všechna ta NEJ Phu Quocu, tentokrát jsme vyrazili na místa, která nejsou tolik známá a navštěvovaná. Ale dostali jsme na ně doporučení přímo od místních a museli jsme uznat, že opravdu stojí za to je navštívit, vidět a zažít.

První cílovou destinací se stala Mangová zátoka,která se nachází se jenom kousek od pláže Ong Lang Beach, která je sama o sobě krásná a ikonická. Často bývá vyobrazená na pohlednicích z veitnamskou tematikou. A tak bývá také často dost přelidněná. Stačilo ale popojít pouze o půl kilometru na sever a ocitli jsme se v malebné zátoce, kterou jsme měli sami pro sebe.

Z Mango Bay jsme se přesunuli na Starfish Beach. Běloskvoucí pláž na ostrově Phu Quoc, na kterou se musíte doslova dodrncat – cesta k ní je opravdu samej hrbol, vejmol, ďuzna.. Ale stojí to za to. Jak už název vypovídá, v moři je jedna mořská hvězdice vedle druhé. Do té doby jsme viděli jednu hvězdici ve velké hloubce na Mallorce a párkrát ve Spongebobovi. Úžasnej zážitek.

No a odtud jsme si to namířili na ostrůvek Hon Mot. Náš řidič byl skálopevně přesvědčený, že už má padla, stejně tak my jsme si byli jistí tím, že dohoda zněla tak, že nás hodí na čumendu ještě na tenhle ostrůvek. Tak jsme o tom moudře hodili řeč, ale jelikož jeho angličtina byla na horší úrovni než naše vietnamština (my si aspoň vietnamsky umíme objednat pivo a asi tak do pátýho kousku zvládneme i poděkovat - věděli jste, že se Vietnamci učili vařit pivo od Čechů? Takže tu chutná a píše).

No ale evidentně je evropský obličej kyselejší než ten asijský, takže jsme kontumačně zvítězili na xichty a konečně se rozjeli směr cíl. Cestou nám celou dobu něco vyprávěl, znělo to jako nějaký rozhněvaný metal-rap ve vietnamštině a my se jen marně snažili odvodit si překlad textu. Ale soudě dle gest, kterými se doprovázel, to spíš než k lovesongu mělo blíž k disstracku.

Když jsme dorazili na ostrůvek, Radek začal ihned šacovat dron. Bodejť by ne. Západ slunce na featuringu s rozbouřeným oceánem je pro něj jistě neodolatelná a neodolatelně jistá kombinace. V rozkládání vrtulek ho ale záhy přerušil Hmin, chlápek, kterýmu jestli tenhle ostrůvek nepatří, tak tam zcela jistě dělá prezidenta, a povídá: “To je moc hezkej dron, možná bych ho tady ale radši nepouštěl.” Vypadal, že ví, o čem hovoří, a tak jsme začali dron zase uklízet do batohu.

Mezitím Hmin odběhl na jeden z balvanů, který zřejmě plní funkci tamní meteorologické stanice, naslinil prst, zapíchl jej do větru a pravil něco, co jsme si přeložili jako “hele tybrďo, teďkonc by to možná jako že i šlo”.

Dronalde, z pytle ven! A rychlá akce! Přece jenom v autě čeká ten nevrlej rapper. Takže bleskovej vzlet, záběr na rodinku, zamávat, páčka nahoru, páčka dozadu, zabrat celej ostrov a hotovo. Jasnačka, brnkačka, zívačka.

Teda až na to, že RáĎa zasejc nezapnul nahrávání. Takže zpátky a ještě jednou a líp. A taky to trochu natočit tentokrát. Takže záběr na rodinku, zamávat, páčka nahoru, páčka dozadu, zabrat celej ostrov a bouřka.

Byli jsme ve výšce asi 100 metrů a skoro půl kilometru daleko od ostrova, když někdo zničenonic zhasnul nebe a pustil větry. Ale Instagram se neptá, takže ještě blejsknout fotku a fofrem zpátky. Jenže McDronald si to šinul proti docela solidnímu protivětru a i když letěl zpátky k nám, občas ho to odfouklo zpátky na Kambodžu.

Nabízelo se stisknout záložní tlačítko “Vrať se prosimpěkně domů”, ale to by po zkušenostech z Bali zmáčknul jenom šílenej pomatenec. Tohle tlačítko nefunguje jako univerzální deus ex machina.

“Stejně to dopadne jako na Bali!” prohnalo se hlavami snad všem kromě Rádi. Ten už si totiž tou dobou podvědomě vybíral barevné provedení třetího drona a raději poslal Imču s dětma napřed do auta - hlavně aby nezmokli, že jo.. A neviděli, jak táta podruhé během tři měsíců loví dron z oceánu.

Neřekneme vám přesně, jak jsme to dokázali, ale nakonec se nám podařilo s dronem doletět a přistát. Byl teda trochu mokrej, protože to ale bylo slaný, troufáme se domnívat, že to Dronald jenom plakal. Dojetím.

Celí promáčení, ale celí jsme usedli do auta a vychutnali si druhou část koncertu a shodli se na tom, že ono to “hele tybrďo, teďkonc by to možná jako že i šlo..” se dá volně přeložit jako “tyvole, tohle je klid před bouří, teď rozhodně nikam nelítej.”

Mrkněte na naše druhé video z Phu Quocu na YouTube: https://youtu.be/EX3lajVsB6M