Vztah nebo single? Povídání o růžových brýlích a iluzi.

Nic nového vztah je jako kytka. Musí se o něj pečovat, aby se rozvíjel. Společně stráveným časem se prohlubuje sounáležitost a přátelství ve vztahu, které jsou daleko důležitější než to prvotní okouzlení. I když i ono nám může vydržet celkem dlouho. Ale zamilovanost pomine. Sex? Ano důležitá součást vztahu a měl by být fajn, ale nedá se na něm postavit vztah...V posteli nejsme 24 hodin denně.Bohužel? :-)

Cítíte, že něco není tak.....jak by mělo. Ale on JE přeci tak úžasný.....Růžové brýle, přes které se díváme v té zamilovanosti. Okolí - rodina, kamarádky to vidí trochu jinak.....Více reálně, možná vám dokonce řekl někdo, já bych ti to tak přál, ale.....a následovalo něco, co se vám nelíbilo. Třeba poračování věty v tom smyslu, on není ten pravý, jen tě využívá, nechová se k tobě fér, doplnit se toho dá za nás všechny hodně...Jenže to zamilování v nás nevidí, neslyší a ty trochu posunuté růžové brýle si hned rovnáme,abychom viděly svět, tak jak chceme, potřebujeme......

No a netrvá dlouho a stane se to, že i my samy cítíme, že něco není úplně fajn....ale to si stále máme tendenci ty brýle narovnat, aby bylo vše tak jak to chceme vidět, přestože realita je jiná. To jen naše já je tak trochu v tom dnešním světě vyhladovělé po lásce, emocích a když máme pocit, že jsme je našly, jen nerady opouštíme tu iluzi. A přiznáme si, není to on.

Iluze, je to co jsme si vyrobily a držíme se jí zuby nehty. A ta jedna naše část již ne, ne že tuší, ale VÍ, že nejde o pana božského.....Brýle nám drží již jen za jedním uchem, ale ono to přeci bude lepší. Je to i moje vinna, že to není tak jako to bylo....Ano na vztahu musí pracovat oba, ale co když jste to vy, kdo do něj investuje daleko víc než partner, který se jen tak "veze". A to vyčerpané já se tetelí blahem, když zaslechne od partnera:"Já tě miluju." Chce se vám zase ty brýle narovnat, ale řeči a rady kamarádek se stupňují, chování vašeho miláčka se tak nějak nemění, nebo ano mění, ale více k té stránce, kdy vás přehlíží, možná vás deptá a vy stále máte touhu ty brýle udržet na očích, klidně i izolepou jen ať pěkně drží a nespadnou a nalepit přes obočí,jen aby nespadly, i když jinak se zrovna díváte na blending a na obočí byste si nenechala ani sáhnout.....

Záleží to na míře toho jak moc si samy sobě chceme lhát, jak moc se bojíme ne samoty, ale osamělosti. To je zásadní rozdíl. Ale má smysl setrvávvat ve vztahu, který vás spíš ubíjí a vysává, i když se na okolí a venek tak snažíte, aby vypadal jako báječný.....

A za dveřmi se cítíte víc sama a pouze vedle někoho, než s někým? Bojíte se, že to nezvládnete finančně? Že budou děti trpět....No ony to vnímají a trpí i tak.... Pokud nejste vy sama šťastná nemůže být šťastné ani dítě.....

Chce to sílu, ale stojí to za to. Zastavit se a v klidu si sama pro sebe, když tedy ne na venek sundat ty brýle a zkusit se dívat bez šidítka..... Nelhat sama sobě. Život utíká a je dobré ho prožít tak, abychom byly spokojené a šťastné. Strach ze změny, z čehokoliv nás omezuje. Strach je  dobrý pomocník v boji o přežití, ale špatný rádce pokud nás zcela ochromí, nesmí nám přerůst přes hlavu.

Co tomu všichni řeknou? Nikdo z lidí v okolí, ani těch nejbližších s vámi netráví 24 hodin denně. Je jen na vás se rozhodnout. Ti co vás mají rádi, budou s vámi. A na těch ostatních vám záležet nemusí.

Buďte silné a věřte, že každý konec přinese i možnost n ového začátku. Krásný slunečný den.