10 nejhorších potravin na českém trhu a něco o éčkách......

tady je celý článek na netu i s obrázky
http://www.lidovky.cz/10-nejhorsich-potravin-z-nabidky-ceskych-supermarketu-pdy-/dobra-chut.asp?c=A100127_112928_dobra-chut_glu

Stáhla jsem ten článek z dnešní přílohy Lidových novin, třeba vám k něčemu pomůže při nakupování .......
10 nejhorších potravin
Datum: 22.1.2010 Autor: Vojtěch Bednář Zdroj: Pátek Lidových novin Rubrika: Dobrá chuť Strana: 16
Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?
Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti složení, původu a ceně potravin, že se téměř vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů, ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech jsme si nejprve vytipovali potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského technologa Víta Syrového jsme pak vybrali desítku těch, které svým složením hřeší nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu je poté ohodnotila po chuťové stránce.
Každá potravina od nás také získala bodové vysvědčení za množství škodlivých chemikálií ve složení. Všechna „éčka“ jsme ohodnotili jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná surovina s 0 body, nejhorší naopak takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce bodů.
K určení škodlivosti jednotlivých látek posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství výrobců potravin.

1.Salát z chemické laboratoře (Hermelínový salát, výrobce: Lahůdky Cajthaml. 47 trestných bodů)
„Pokud si někdo skutečně přečte celé složení, které je uvedeno na obalu, zřejmě ho přejde chuť. Skoro až komické je, že hermelín je ve složení téměř na samém konci. Před ním nalezneme uvedenu neuvěřitelnou snůšku všemožných chemikálií, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další z éček,“ popisuje složení salátu pan Syrový.
Použité suroviny přitom mají být podle zákona uváděny v sestupném pořadí, na prvním místě by tedy měla být nejvíce zastoupená složka, na posledním naopak ta nejméně. Množství aditiv je až zarážející a tomu odpovídá i bodový zisk. „Je to adept na výrobek s nejvyšší mírou chemického znečištění způsobeného nemírným užíváním aditiv,“ prohlašuje Vít Syrový.
Výrobce přitom dokazuje, že vybrané přísady nezvolil náhodou a chuť zdaleka neodpovídá hrozivému složení. „Ta konzistence je u salátu dost zvláštní a podezřelá, protože se drobí. Chuť a vůně hermelínu mi ovšem připadá v pořádku. Je to ale dost kyselé na to, abychom mohli cítit jakékoliv další chutě,“ popisuje svůj dojem Hanka Michopulu.

2. „Točená“ limonáda v plastové lahvi (Točená limonáda s malinovou příchutí, výrobce: ZON. 41 trestných bodů)
„Jako potravinářský technolog nechápu, proč do červené limonády přidali tři rozličná umělá barviva, mimo jiné i žluté a modré. Že by pokus o trikoloru?“ pozastavuje se nad způsobem výroby Syrový a ani z ostatních složek nápoje není nadšený.
„Tato v uvozovkách točená limonáda má ve složení čtyři umělá sladidla: kromě aspartamu a acesulfamu i sacharin a cyklamát; o posledním z nich byly již před lety zveřejněny odborné studie dokazující poškozování zdraví. Konkrétně byly cyklamáty spojovány s rakovinou močového měchýře,“ upozorňuje.
I zde ovšem platí, že kdo hledá chuť tradiční červené limonády, vyloženou chybu neudělá. „Chutná podobně jako klasická červená limonáda mého dětství. V tomto případě jsem sentimentální, ale možná právě proto mi vadí nesmyslně velké množství cukru, které vládne celé chuti a slepuje pusu,“ shrnuje Michopulu.

3. Jedovaté špekáčky (Špekáčky výběrové, výrobce: Jan Prantl – Masný průmysl Žirovnice, 35 bodů) „Ukázka typické uzeniny, na kterou by měla platit hamburgerová daň,“ konstatuje Syrový. Tato daň má být zavedena na nezdravé potraviny s vysokým obsahem tuků, solí, cukrů a aditiv. Ty totiž výrazně zvyšují rizika civilizačních onemocnění, které pak zatěžují státní rozpočet. Daň má přinést více peněz do zdravotnictví a zrazovat lidi od nákupu nezdravých potravin.
„Kromě téměř polovičního obsahu tuku, zřejmě ze zbytkového vepřového masa, sádla a kůže, obsahuje dost rizikových přídatných látek. Mimo to skrývá toxické dusitany mezi stabilizátory, což je matoucí. Dusitany jsou ve sbírce zákonů řazeny mezi konzervanty. Až tragikomická je užitá trojkombinace fosfátů: difosforečnany, trifosforečnany a polyfosforečnany,“ říká Vít Syrový.
V tomto případě už je navíc umělá podstata výrobku na chuti znát. „Cítím chuť uzení, soli a tuku. Jinak nic. Ty špekáčky nejsou odporné, spíš chuťově úplně prázdné. I v tom je ostatně důvod, proč lidé tyto výrobky vůbec kupují,“ míní gastronomická novinářka.

4. Sladká buchta podle pejska a kočičky (MARMOR, výrobce: Kuchenmeister. 33 bodů)
„Dlouhý soupis přídatných látek, uváděných pod chemickými názvy, trochu připomíná pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou pekli dort. Avšak s tím rozdílem, že zvířata by si do laskomin nikdy nepřidala různé chemikálie, takové nesmysly dělají jen lidé,“ říká Vít Syrový a pozastavuje se i nad tím, že odhalit složení vyžaduje dlouhé minuty hledání a brýle.
Není ale třeba studovat složení aby bylo jasné, že základní suroviny zde prakticky chybí. „Je to strašlivě sladké, není cítit nic než cukr. Nedrží vůbec pohromadě, plátek se rozpadá pod rukama. Čokoláda je ošizená, je to jen hnědé. Taková hnědáda,“ komentuje buchtu Hanka Michopulu a přidává i vlastní zážitek. „Moje děti byly kdysi alergické na žloutky. Ukázalo se ale, že to není až takový problém, protože v českých cukrovinkách se s vejci zas tak často nepočítá. Jak to drží pohromadě, bůh ví. Zato když jsme přijeli do Francie, každý druhý obal od sušenek měl na sobě napsáno: mouka, máslo, vejce, mléko.
V Česku by to byla rarita. Průmyslově se tu peče ze surovin, jaké by slušný člověk ani nevyndal na kuchyňskou linku.“

5. Přeslazené slané chipsy (BERSI Snack, výrobce: ZP Šumvald. 31 bodů)
„Je až neuvěřitelné, kolik chemikálií do těchto snacků přidali, aby navodili dojem, že obsahují čabajku.
Zjevně chtěli, aby to nějak chutnalo; nešetřili proto přídatnými látkami. Neopomněli ani tři barviva.
Také je zajímavé, že do takového výrobku přidali tři různé druhy cukrů,“ zkoumá složení zjevně barvených křupek Syrový.
Ten, kdo má tento druh potravin rád, však při odhlédnutí od složení zřejmě bude spokojen. „Vypadají hůř než chutnají. Na pohled jsou takové jedovaté, ale ochutnala jsem už mnohem horší a umělejší varianty tohoto občerstvení,“ hodnotí Hana Michopulu.

6. Gothajský salám bez gothaje a salámu (Gothajský salám, výrobce: Procházka. 26 bodů)
„Další ukázka běžné uzeniny, na kterou by se měla vztahovat hamburgerová daň. Kromě vysokého obsahu skrytého tuku obsahuje též nemálo ze škodlivých přídatných látek. Nejhorší z nich jsou toxické dusitany E250, na něž by měly dávat pozor hlavně těhotné a kojící ženy. Stejně tak by se mělo zamezovat jejich zbytečnému příjmu u dětí. Pokud někoho zaujme gumovitá konzistence salámu, který se po stlačení rychle vrací do původního tvaru, tak to způsobuje hlavně přidaná guma guar,“ vysvětluje Syrový.
Ani plejáda chemikálií a guma však chuť nezachrání. „Tohle je vážně špatné. Necítím absolutně žádnou jedlou vůni ani chuť, kromě pachu fólie. Když vezmu jedno kolečko mezi prsty, celé se rozdrobí a rozláme. Tohle není gothaj, převaha cizorodých surovin je taková, že už se tomu ani nepodobá. A není to ani žádný jiný salám,“ kroutí hlavou Michopulu.

7.Trochu příliš „tavený“ sýr (MIX tavený sýr, výrobce: TANY. 15 bodů)
„Zřejmě chtěli udělat čest názvu tavený sýr a proto užili čtyři druhy tavicích solí. Tři z nich se řadí mezi fosfáty, jejichž nadměrný příjem může mimo jiné způsobovat zhoršené vstřebávání nepostradatelných minerálů, jako je vápník. Kromě toho jde o typický příklad nedostatečně označeného výrobku. Ve složení
není uvedeno, co obsahuje v něm přítomná šunka. To lze posuzovat až jako klamání zákazníka dle zákona
o ochraně spotřebitele,“ upozorňuje Vít Syrový.
Přitom právě tento výrobek jako jeden z mála obsahuje správné suroviny, což je na chuti znát. „Chuť je v pořádku. Jsou tam základní suroviny a ne náhražky. Řekla bych dobrý český taveňák. Příchutě už jsou slabší – pažitka je sušená až příliš a šunková varianta vysloveně slabá, hodně sladká a drobivá,“ říká Michopulu.

8. Přebarvená hořčice (Hořčice speciální orientální, výrobce: ALBA plus. 10 bodů)
„Typický příklad výrobku, u něhož se snaží navodit dojem lepší kvality. Pokud by neobsahovala dvě umělá barviva, bylo by zřejmě její zbarvení dost fádní,“ říká pan Syrový a odhaduje, že s hořčičným semínkem se nejspíš šetřilo. „Kromě zbytečného zatěžování organismu chemickými látkami nebude hořčice působit tak, jak má. Hlavní přínos má hořčičné semínko působící na prokrvení zažívacího traktu, což podporuje trávení,“ dodává.
U většiny lidí by nicméně nejspíš chuťově obstála. „Je hodně kyselá, což signalizuje potřebu zakrýt chuťové nedostatky. Zajímalo by mě, co je to orientální koření a kdo přišel na ten divný nápad přidávat ho do klasické české hořčice. Vzato kolem a kolem, nevybočuje z průměru,“ shrnuje Michopulu.

9. Tajemné pivo pro diabetiky (Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)
„Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť,“ přemýšlí Hanka Michopulu a složení jí dává za pravdu. „Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt, by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina již jen doplňují celkový nepříznivý dojem,“ rozebírá složení nealkoholického piva Syrový.

10. Borůvkový jogurt s příchutí řepy (Nízkotučný jogurt borůvka, výrobce: Yoplait Czech. 8 bodů)
„Jelikož umělá sladidla jsou určena pro diabetiky, je nepochopitelné, proč jsou přidávána do běžného, byť nízkokalorického mléčného výrobku. Ve složení jsou uváděna dvě: aspartam a acesulfam K. O jejich možných nepříznivých účincích se můžeme dočíst leckde a je zcela zbytečné zatěžovat jimi organismus,“ popisuje Syrový.
Vedle malého obsahu borůvek je jogurt prakticky bez příchuti. „Cítím nepříjemnou chuť umělého sladidla, ale kdybyste mi dali hádat poslepu, borůvkovou příchuť bych tedy netipovala ani náhodou. Ne, není cítit po borůvkách, opravdu ne,“ říká Michopulu a v chuti nachází spíš stopy řepy.

Jak se ukázalo, největším „podvodem“ na zákazníkovi bývá právě chuť, kterou si na rozdíl od složení na obalu nepřečtete. A to buď její naprostá absence, nebo její přítomnost, která však nemá se skutečnými přísadami nic společného a jen zastírá nulovou kvalitu.
„Největší problém předložených potravin není špatná chuť, ale její celkový nedostatek.
Podíl pověstných výplňových surovin je už takový, že ohrožují či vytlačují původní chuť výrobků.
Pak z nich člověk neuspokojí své chuťové potřeby, a tím víc toho zkonzumuje. Chuťové uspokojení po jednom takovém špekáčku nepřichází.
Kvalitativně se výrobky šikovně drží mírně pod průměrem a až na výjimky nejsou vyloženě hnusné. I proto je pro lidi obtížné té nekvalitě vzdorovat, postupně prostě zapomínají, jaká má chuť doopravdy být,“ shrnuje Hanka Michopulu.

Která éčka škodí?
PŘÍZNIVĚ PŮSOBÍCÍ LÁTKY
E: 100, 101, 140, 150a, 160a,c,d,e,
161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290,
300, 306–308, 322, 410, 440, 901,
948
LÁTKY PŘIJATELNÉ
E: 141, 172, 174, 260, 296, 301,
302, 304, 309, 315, 316, 325–327,
334, 350–352, 363, 406, 460,
470b, 551–553, 640, 650,
902–904, 920, 949, 1102, 1103
LÁTKY MÉNĚ VHODNÉ
E: 150b,c,d, 153, 160b,f, 171, 200,
202, 203, 261, 263, 297, 330–332,
335, 337, 353, 354, 400–404,
407, 415–418, 420-422, 425, 426,
445, 461, 463–466, 469,470–475,
481–483, 491–495, 500–504,
508–511, 514–517, 524–530,
554–559, 570, 574–579, 585, 912,
914, 938, 939, 941, 942, 953, 957,
965, 966, 967, 968, 999, 1105,
1200, 1404, 1420, 1422, 1451,
1452, 1520
LÁTKY PŮSOBÍCÍ NEPŘÍZNIVĚ
E: 120, 161g, 173, 234, 236, 251,
252, 262, 280–283, 338–341, 343,
355–357, 380, 385, 405, 407a,
412–414, 432–436, 442, 444,
450–452, 459, 468, 476,
477, 479b, 507, 513, 518,
520–523, 535, 536,
538, 541, 620–635,
900, 943, 950,
951, 959, 1201,
1202, 1204, 1410,
1412–1414, 1440,
1442, 1450, 1505,
1517, 1518
VÝRAZNĚ
ŠKODLIVÉ LÁTKY
E: 102, 104, 110, 122–124,
127–129, 131–133, 142, 151, 154,
155, 180, 210–224, 226–228,
230–233, 235, 242, 249, 250,
284, 285, 310–312, 320, 321, 512,
586, 905, 927, 944, 952, 954,
962, 1519
podle knihy „Tajemství výrobců potravin“, více informací o autorovi na natur.toe.cz